close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Kafe?Lodičky? Nebo skutečný příběh...

30. září 2008 v 16:56 | CathyS |  FFka - Kafe?Lodičky? Nebo skutečný příběh... #

Kafe?Lodičky? Nebo skutečný příběh...

Ahoj sem Kate a jediný co chci je hrnek kafe… a vlastně taky se s někým podělit o svůj příběh…J


PípÍpÍpÍPPPppp…. Ale ne už zase to vstávání… příde mi že sem usnula teprve před pěti minutama…LNo nic silná káva po ránu dělá divy.

"Saro udělej mi kafe prosím." křiknu na svojí spolubydlící
"a sil…"
"…ný. Já vim, jako každý den se ti splašil budík a zvonil o hodinu dřív." Dokončí mojí větu a hodí na mě štiplavý úsměv, který jí hned oplatím.

Jo je fakt, že tuhle teorii používám často, ale hmatatelné důkazy ještě nemám.:)

"Děkuju nějak nic nestíhám. Ještě ani nemám připravený návrhy na sobotní přehlídku."
"Do soboty máš ještě týden." Připomene mi nepřesný údaj.Pro uklidnění.:)
"Týden? 4 dny. Ani ne, dneska na tom ještě musím pracovat. Ale večer se na to vrhnu. To kafe už nedělej, koupím si ho u Jacka. Díky pa."

Políbím ji na tvář, ona jen s otevřenou pusou mávne rukou, jo taky se někdy divím jak vitální sem i bez kafe…:D

Jack dělá to nejlepší kafe, který sem kdy měla… Jedno si dám na místě a druhý si vezmu s sebou. Poslední přestup a budu na místě kde stojí moje náhradní škola umění a designu. Když se konečně zase vyhrabu na denní světlo. Juknu na hodinky a zjistím, že sem tu trochu s předstihem. Narazím sluneční brýle a vyrazím svůdným krokem. Jelikož mám nové lodičky jde to dost těžko, ale nejsem žádná amatérka. Ale najednou !!!BUMM!!! naposlední chvíli mě někdo zachytí a já se jen tak tak vyhnu bolestivému úrazu.

"To ne ty lodičky sou "v čudu" sou úplně nový. Poctivě sem si na ně vydělala. Pane Bože za co mě trestáš." Nadávám tam tak nahlas až se za mnou každý otáčí.
"Snad se zase tolik nestalo. Hlavně, že si pořádku." Podotkne poněkud přesně můj zachránce.
"Ale jo máš pravdu. Já se ti moc omlouvám. Nadávám tady na blbý boty a vlastně bych ti měla hlavně poděkovat."
Konečně zvednu hlavu od své zničené lodičky a podívám se na mého zachránce. A řeknu vám, že to sem neměla dělat. Protože se mi podlomili kolena a ten sladkej kluk mě musel zachránit znovu.
"Ježiši marja. Tak tohle se mi ještě nikdy nestalo asi…"
no .ale já nevím jak mám tu větu dokončit. Můj zachránce se jen mile pousmívá a nejspíš se snaží mi nějak pomoct… ale to nejde. Asi mám nějaký chvilkový pomatení smyslů.

"Teda nevypadáš moc dobře." Prohlásí.Ale už tak trapné chvíli to moc nepřidá.
"No to holka ráda slyší." Řeknu ironicky a pousměju se.
"Ne… já sem to tak nemyslel." Brání se vehementně " Já jen,že jestli někam nepospícháš tak by sme mohli zajít třeba na kafe." Zeptá se rozpačitě.
"Promiň, ale i když ti dlužím veliký díky. Tak nechodím na kafe s někým koho neznám."
"Joe…" prohlásí s lišáckým úsměvem na rtech.

Jelikož se mi s ním chce jít na kafčo a škola počká tak se taky představím a už nám v naší cestě "směr kavárna" nic nebrání….Teda trvá to trošičku déle jelikož mám z lodiček baleríny…J





…………Pokračování příště………..



Napsala: CathyS
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama