close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Kafe?Lodičky? Nebo skutečný příběh... 12

14. října 2008 v 19:27 | CathyS&PavliJ |  FFka - Kafe?Lodičky? Nebo skutečný příběh... #


Kafe?Lodičky? Nebo skutečný příběh…


…Otázkami ohledně dnešní večeře, typu "Bude vůbec nějaká?" se už rači vůbec nezabývám…

Tááág… blíží se pátá hodina, osprchuji se, vyžehlím si vlasy a přídu až ke své velké zrcadlové skříni a….
Co teď?! Vůbec nemám co na sebe!!!
Jedny šaty mají moc velký výstřih a sou až moc vyzívavé…druhé sou zase moc usedlé…a o třetích ani nemluvím…
"Ó můj bože…" vykřiknu, Sarah přiběhne a začne se mi smát "Co se děje?" zeptá se s náznakem ironie v hlase…
"Já, takovej "módní guru" a nevím co si mám na sebe vzít, na obyčejnou večeři!"
rozrušeně odpovím a Sarah upřímně pronese "Tak to pro tebe asi není jen tak "obyčejná véča"! Né?"
Poklesle se posadím na postel a řeknu "Nemůžu tam jít. Už tohle je znamení, že se to nepovede."
To po mě, ale Sarah vystartuje.
"Víš ty co? Chce to velkou změnu. Prostě z tebe uděláme novou Kate co bude v pohodě..."
Vyndá kulmu a na hlavě mi vykouzlí obrovské a nádherné lokny a řekne
"Heleď ty "módní gurunko"(:D) hoď na sebe něco pohodlného a chovej se přirozeně. Uvidíš, že to bude super."
Docela mi tím zvedne sebevědomí i náladu… sem moc ráda, že jí mám.

Nakonec si vezmu černé roury, jemně žlutou halenku a stejně barevně slazené lodičky. Sarah mi pučí něco z její "bižu" a decentně mě namaluje. Není to úplně decentní, je to jemné, přirozené až svůdné.
Sarah je skutečnou mistryní svého řemesla. Díky němu(povolání kosmetičky) zná taky Jessiho a potom se ty vztahy začínají různě proplétat, je to na hodně, hodně, hodně dlouho…

Pak Sarah hrdě prohlásí
"Vypadáš skvěle. Odvedla sem skvělou práci."
Nacož opáčím "Kdepak neodvedla. Já sem se skvělá už narodila…":D
Sarah se mezi obočím objevili dvě hluboce vryté vrásky a otočila mě k zrcadlu.
Musím říct, že mi spadla čelist. Jako by sem spatřila někoho úplně jiného. Podle vzhledu milou, zdravě sebevědomou a na pohled sympatickou holčinu, kterou sem se nejspíš stala…
Zvláštní stane se pár věcí, které nečekáte a změní vám celý život…
Sarah si všimla mého údivu a řekla "Taková si byla vždycky. Já sem tě tak vždycky viděla, jenom si se schovávala pod neporazitelnou slupkou."

CRRRRrrrrrRRRCCccRRrr…..


"Tak mazej. Puč si můj kabát, bude se ti k tomu hodit."
"Díky, pa" mávnu na ní. Hodím na sebe vypůjčený kabát a otevřu dveře.
Sem okouzlena a překvapena zároveň. Stál tam o zeď opřený Kevin… Měli ste vidět ten pohled. Oči mu zářili jako malému klukovi o štědrý večer...
Což vypadalo roztomile, jelikož měl hezké, černé sako, pod nímž se skrývala černá vesta a
do velmi světle žluté zbarvená košile.
Je tak sladký. Sladil svou košili s růží. No a vlastně i se mnou.:D
Musím se přiznat, že vidět ho v těch rourách, které naprosto obkreslují linii jeho nohou, ve mně probouzeli různé choutky…

Jak už sem naznačila, v ruce držel jednu nádhernou žlutou růži a když viděl jak sem si ho prohlédla odshora až dolů a a poté se můj pohled zastavil u překrásné růže, řekl bez pozdravu
"Já vím zase růže, ale když ona je tak nádherná jako ty."
Ani já sem nebyla schopná pozdravu. Je úžasné jak mě taková jednoduchá slova z jeho úst pohladí po duši…

Když mi Kevin s tím svým "slaďoušským" úsměvem dává růži, přejedu svými prsty po jeho jemné ruce a jenom doufám,
že cítil to samé co já…
"Moc ti gra…" svým ukazováčkem zastavím jeho rty a místo slov mu věnuji děkovný polibek....

Poté se odtrhnu od jeho rtů tak trochu pomateně se díváme jeden druhému do očí…

To zvláštní spojení, které mezi námi vzniklo ovšem přerušila Sarah větou
"Hele vy dvě hrdličky…"
"Ale my…my…" snažím se jí vysvětlit, že mezi námi skutečně nic není, ale z mého pohledu vlastně ono "něco" je…
"Vy…vy. Je mi to jasný. Dej sem tu nádhernou růži prosim tě. Dám jí do vody ať neuvadne."
"Díky, ale udělám to sama. Kevine tohle je moje spolubydlící Sarah. Sarah Kevin."
Řeknu a mezi tím než dám růži k ostatním do vody, se Sarah přihrnula ke Kevinovi "Tu košili si odhadl dobře…"
bez okolků řekne při podání ruky "Přesně takhle sem si tě představoval. Díky za typ…" když vidí, že se blížím přeruší svoji konverzaci a Sarah řekne "Užijte si to… Papa."
A div mě nepřiskřípne do dveří… Kevin de pohotově přivolat výtah, který díky bohu/opraváři už funguje
………a potom..........


…………Pokračování příště…………



S tímhle dílem mi hodně, hodně moooc pomohla PavliJ....thx PavliJ-LWN Hezké počtení vám přeju....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama