Kafe? Lodičky? Nebo skutečný příběh...
...........V autě..........
Na zadních sedadlech se to zvrhlo ve velmi humornou konverzaci a já odpřísáhnu, že vždycky když Sarah vyprskla smíchy musel Nick očisťovat zpětné zrcátko....:D
Užívala sem si Kevinův "slaďouškovský" úsměv, který se mu vydržel, téměř celou cestu...
No a když sem slyšela Joeovo "ÍÍÍííÁÁÁááá" (nevím v jaké souvislosti), tak sem vyprskla smíchy taky...
...Jinak ty blbosti co předváděl Joe na zadním sedadle, rači nebudu blíže specifikovat...:D
Když sem se zase otočila dopředu a můj křečovitý úsměv pomalu opadával všimla sem si, že je Nick až moc zatichlý.
"Víš, sice se moc neznáme, ale myslím, že na sympatickém klukovi poznám, když ho něco trápí." vtiskla sem těchto pár větiček do ticha, které panovalo na předních sedačkách. Nick se naoko pousmál a řekl "Díky za kompliment. Já vím, že sem sympatický, taky hezký a velice talentovaný..." zavtipkoval "...ale i takového kluka můžou trápit všední věci." když dořekl co chtěl, zvrásčil čelo a následovalo nešťastné oddechnutí. Bylo mi ho líto. Položila sem ruku na jeho zápěstí, drtící řadící páku a zeptala se "Nechceš si o tom s někým popovídat?" "Si tady z jiného důvodu, než aby si poslouchala problémy cizího člověka." odpověděl a po očku juknul na mě a na Kevina, ale já sem protestovala "Ale já nechci aby si byl cizí! S tvým---my bratry si rozumím dobře a s tebou bych si taky chtěla rozumět." Nick mě konečně začal poslouchat a pochopil, že svěřit se mi, není to samé jako svěřit se novinářům!
Jak sem tak dokolečka mlela ty věci ohledně kluků a přátelství, nedošlo mi, že sem měla pořád ruku položenou na té Nickově...a...
Nečekaně sem schytala do pravého ramene "velice štiplavé štípnutí":D Naštvaně sem se otočila a Kevin se mě šeptem zeptal "O čem si povídáte?" "Ále jen tak zběžně." odpověděla sem. "Ahááá..." odmlčel se
"...a proč se při tom "běžným povídání" držíte za ruce?" úlekem, před Kevinovými slovy sem pustila Nickovu ruku a, když Nick viděl, jak sem se zase otočila ke Kevinovi začal se tiše smát. Právě po znovu otočení ke Kevinovi sem ze sebe nevydala nic než pravdu a jen pravdu!!!:D
Jenže když sem opět pohlédla, do těch jeho krásných oček všimla sem si, jak se snaží nahrávat na mě ten žárlivý pohled a přitom mu moje vysvětlování a zamotávání se do toho přišlo roztomilé...
zasekla sem se ve své řeči a spustila jinou
"Co ti to tu vůbec vysvětluju ty žárlivče, stejně víš o co jde!" ani si nedokážete představit, jak těžké bylo vést tento rozhovor tak potichu aby ho ostatní neslyšeli...:D
Kevin konečně polevil z oného žárlivého pohledu a kolem očí se mu objevili pověstné vrásky smíchu.
"Na tak krásnou holku nelze nežárlit." musím si připustit, že jeho slova v mém břiše spustila obrovskou "bouři" motýlků všech barev...a... svým pohledem se zarýval do mého srdce hlouběji a hlouběji.
Ovšem i přes tyto nádherné pocity sem realisticky nadhodila "To máš sice pravdu...ale "ta" holka není tvoje!" Po dokončení věty sem se zase otočila dopředu, aniž bych shlédla jeho reakci. Nechtěla sem být protivná, ale chtěla sem aby si uvědomil to, že bohužel, ale skutečně nejsem jeho přítelkyně. Jenže mé odpálkování zaslechl i Nick. Uchechtl se a já se ho přímě ovšem s nadhledem zeptala "Co ty vlastně víš?" "Nic..." odpověděl "...ale vlastně všechno!" dodal a když mu došel význam jeho slov začali sme se oba hlasitě smát. Joe se naklonil dopředu s zeptal se "Co to tu vy dva vyvádíte?" Odpovědi se však nedočkal, protože Nick už narážky svého bratra rači ignoruje a já sem dumala nad tím, co jakýpak má asi význam, Kevinův zamyšlený , duchem nepřítomný pohled...
Když sme zjistili, že na Sařininy orientační schopnosti se skutečně nemůžeme spolehnout, prokázal Nick svou inteligenci. Zastavil sklopil okýnko a zeptal se "kolemjdoucí" na cestu. Když vstřebal všechny podstatné informace, zatáhl okýnko a pyšně se na nám podíval. Kevin se pousmál a vážně se zeptal "A od čeho je v tomhle autě GPSka?" Nick se zamyslel a upřímně odvětil "Ty seš ale vůl... já tady chci udělat na dámy dojem..."všichni se začali smát a Nick dopověděl co měl načaté.
"...po staru samozřejmě a ty ze mě, jako vždycky musíš udělat blbce." Kevin se Nickovi od srdce omluvil a já můžu jenom říct, že Nick má skutečně dobrou paměť, protože oné fráze doprava, doleva, rovně tam padli častokrát a Nick i přesto trefil...
.........Na Bowlingu........
"Páááni.. všech deset! Jak to děláš Joe?" zeptala sem se s údivem Joea šaškujícího na ukázku vítězství, který dal už potřetí za sebou všech deset. Joe ke mě přistoupil a nafoukaným tónem řekl "Víš? S tím se člověk musí narodit!"
"A ty si se narodil s bowlingovou koulí v ruce? Jó?" zeptala sem se nevěřícně. Joe si nebyl jistý tím, co všechno si může v této slovní přestřelce dovolit a tak to raději, ovšem stylově vzdal.
"A ty si se narodil s bowlingovou koulí v ruce? Jó?" zeptala sem se nevěřícně. Joe si nebyl jistý tím, co všechno si může v této slovní přestřelce dovolit a tak to raději, ovšem stylově vzdal.
Když se Kevin dostal asi počtvrté ke hře, popřála mu Sarah štěstí stylem "Hlavně si dávej bacha aby ti nespadli kalhoty. Jó?" Kevin její slova naštěstí slyšel jen tak na půl, takže jí je odkýval, ale já si k ní po své dohrané hře přisedla a řekla "Saro kroť se, prosím tě." Sarah na mě hodila omluvný pohled a vtom se k nám přihrnul Joe. položil nám ruce kolem ramen a hlavu vtiskl mezi ty naše. "Proč by mu měli ty roury spadnout? To sem nějak nepochopil." "Ále---tak divně s je přidržoval. Víš?" zatutlala Sarah svojí předešlou poznámku na Kevina.
"Úsměv" přerušil Nick naší konverzaci a než sem stihla nějak zareagovat, zaslepil mě blesk z foťáku. Byl to takový ten fotoaparát, ze kterého vám hnedky vyjede fotka a vy čekáte asi minutu než je na ní obsah vidět...:D
"Jééé ukaž, ukaž!" vykřikla Sarah a běžela k Nickovi, Joe se k němu taky hrnul, tuším, že se slovy "na ten foťák už bez mého dovolení, ani nesáhneš!". Nick ho, ale neposlouchal. Vrazil Saře foťák do ruky a šel odehrát svou, další hru...
Sarah s Joeem ho po shlédnutí fotky plně, teda spíše na plný volume podporovali…
Ale já už sem měla toho hluku plný zuby a tak sem si šla k baru, u kterého to nebylo o nic lepší,
pro další džus.
Nebyla sem ani na půlce cesty a někdo, určitě víte kdo(:D) mě sladce, i když nechtěně políbil na ouško…:D
"Už sem ti dneska říkal, že ti to moc sluší?" nahraně sem se zamyslela a odvětila "Nejsem si tak úplně jistá, ale můžeš to říkat stále dokola. Jestli chceš."
Pokračovali sme v cestě k baru a stále diskutovali na téma komplimentů...
Hnedky po větičce "Je tady docela dost lidí, viď?" kterou si kevin neodpustil, potom co sem řekla "..ale na veřejnosti, by sem byla jen dobrá kamarádka!" si mě k sobě přitiskl a něžně mě políbil.
To už se nás, ale obsluhující barman trošku nakrknutě a asi potřetí ptal "Tak co si dáte?".:D
"Já si dám pomerančový džus." Řekl Kevin a nic netušící barman se zeptal "A vaše přítelkyně?" Kevin se začal hrozně smát a řekl jen "má dobrá kamarádka si dá to samé.":D Barman se zvláštně pousmál, nejspíš nad naší líbací scénou(jen mezi kamarády)…
"Ták zaplaceno…" řekl Kevin a já sem automaticky vzala nápoje do rukou. "..ale né, ještě chvíli počkej. Já sem s tebou chtěl o něčem mluvit." "Dobře. A o čem?" zeptala sem se a džusy znovu položila na bar. "Víš, už delší dobu přemýšlím o tom, co se to mezi námi vlastně odehrává…a…" chudáček, bylo na něm vidět jak je nervózní a jak pořádně neví co má říkat. "Víš Kevine nevím jestli se dá mluvit vyloženě o nás, protože vlastně není žádné my, ale já sem se do tebe prostě a jednoduše zamilovala. Nevím jak ty, ale i když si hezkej a máš nádherný oči..." Kevin se pod mými slovy trošku začervenal "…tak sem se do tebe zamilovala kvůli tomu, že…." Dost sem se do toho zamotala a nevěděla jak z toho a tak to Kevin ještě "bravurněji" vyřešil. "Kate??? Netvrdím, že to bude lehké. Netvrdím, že to bude úplně oficiální, ale--- já sám bych si rád někdy řekl.."no jo dneska mám rande se svojí Kate"…." Pousmála sem se a řekla "To jako se svojí přítelkyní?..." Kevin se z hluboka nadechl, ale ne ne to ze sebe vymáčknout(popravdě nechápu proč:D) …
Mě to prostě nedalo a tak sem se zeptala "Kevine??? Chceš být mým přítelem?"
(Chichi)… slova by v tu chvíli byla marná… prostě sme se jenom nádherně líbali…
A mě došlo, že mám "skoro" oficiálního přítele, kterého moc miluju...
"A mám vás!" křikl známí hlas ze tmy a tu naši něžnou chvilku přerušil nepříjemný blesk fotoaparátu. Když si Nick pod bleskem všiml co, že sme to tam vlastně dělali, trochu se ulekl a zároveň zastyděl, protože to i přes hustou tmu kolem baru,to
mohl tak trochu očekávat. Kevin po něm nepříčetně vystartoval! Vyrval mu fotoaparát z ruky a zbalil ještě nehotovou fotku.
mohl tak trochu očekávat. Kevin po něm nepříčetně vystartoval! Vyrval mu fotoaparát z ruky a zbalil ještě nehotovou fotku.
"Co to děláš? Ty malej blbečku. Co si vlastně myslíš?" rozjel Kevin, nesmyslnou scénu. Nick ho až nepochopitelně nechal, aby se na něm slovně vyřádil a beze slova a změny výrazu ho poslouchal. Potom klidným hlasem řekl "Šel sem pro Kate. Je na řadě, víš?" Kevin mu zase začal "bůhvíco" vyčítat, ale to už sem nedokázala vydržet. "Kevine nech toho!" vykřikla sem a oba dva se na mě podívali. "Já nechci, aby ste se kvůli mně hádali! Sakra…" "Ale vždyť je to můj malej brácha a teďka ví, co…." "Ví co?" přerušila sem ho "Kevine už to není tvůj malej brácha! Je mu … Kolik ti je Nicku?" zeptala sem se, aby sem vnesla trošku humoru do té husté atmosféry "šestnáct" řekl Nick a pomalu se nám všem začal na obličeji objevovat úsměv. "Nó vidíš je mu už šestnáct, v tomhle věku už chápe "ledacos" a á…" pokračovali sme v naší hádce a Nick nás pobaveně pozoroval.
"To brzo." Řekl Nick a mi sme si uvědomili co tím chtěl básník říci… "promiňte mi oba já-já prostě omlouvám se." Řekla sem.
Potom sme se všichni shodli na tom, že sem ta poslední z nás tří, co by se měla omlouvat.:D
Cestou k naší bowlingové dráze, mi položil Kevin ruku kolem ramen a líbl mě do vlasů. Nick se k tomu nevyjadřoval, jen se společně s námi smál nad našimi znovu koupenými džusy, protože ty, které sem položila na bar nám někdo sprostě ukradl…:D:O
Nakonec sme tam byli snad až do 21:30ti, protože Joe trval na tom, že kvůli našemu zdržení u baru se musí dokoupit ještě alespoň jedna hodina hraní!-to, že mu byla příjemná Sařinina přítomnost, si prostě nechtěl přiznat-
V autě sme seděli na stejných místech jako cestou do klubu, a já sem rukou opřená o dveře přemýšlela nad tím vším co se ten den stalo a taky nad Kevinovým pohledem, který nahodil, když dnešní vítěz, tedy Nick dostal ode mě a Sary jako hlavní cenu pusu na tvář… Všichni byli úplně zticha, protože byli asi jako já hrozně unavení....
Najednou Kevin vykřikl do hrobového ticha "Lidi musím vám něco říct." Všichni včetně mě se na něj otočili a čekali co z něj vypadne.
"Chodím s Kate."
Saře s Joeem spadla čelist a mě abych řekla pravdu taky. "je to dost rychlé a nečekané, ale lásce neporučíš." dodal. Naklonil se dopředu, div nepřepadl na mou sedačku a
sladce mě políbil. "Děkuju. Taky tě miluju." Šeptla sem tiše, než-li tišeji, než se vrátil zpátky do původní pozice…
Saře s Joeem spadla čelist a mě abych řekla pravdu taky. "je to dost rychlé a nečekané, ale lásce neporučíš." dodal. Naklonil se dopředu, div nepřepadl na mou sedačku a
sladce mě políbil. "Děkuju. Taky tě miluju." Šeptla sem tiše, než-li tišeji, než se vrátil zpátky do původní pozice…
Joe se Sarou a nahraně překvapeným Nickem nám popřáli ať nám to vyjde …
…ale pro mě bylo hlavní to co sme k sobě cítili……ŽE SME SE MILOVALI……
……………Pokračování příště…………
Napsala: CathyS



















