Byl…a to Denise. S obrovským překvapením sem přihnula hovor "Dobrý den. Co-co se děje Denise?" zeptala sem se nejistě. "Ahoj Kate, musím ti něco povědět…" Denise ze sebe začala hrozně rychle chrlit, všechno co měla na srdci…
…<Denisinino vyprávění>…"Co se děje Kevine?" zeptala se Kevina Denise, posadila na gauč vedle něj a pohladila ho po vlasech. Kevin si jen tiše povzdechl, ale do mluvy mu nebylo
"Vím, že je to pro tebe těžké…" pokračovala Denise "…ale táta má asi pravdu. Jste ještě mladí a já si myslím, že si můžete dovolit ještě chvíli počkat." Kevin se na ní podíval a v jeho očích se rozléval sám smutek.
"Mami Kate odlétá na Vánoce domů…" řekl a obejmul jí. "Víš, už sem to měl v hlavě všechno naplánovaný. Mělo to bejt skvělý, jenže teď mě táta donutil abych udělal to prohlášení a… ani se Kate nedivím, že u toho nechce být. Taky bych od všeho nejraději, někam uletěl." "Ale no tak…" řekla Denise a obejmula ho ještě pevněji. "Kate je rozumná holka a říkal si, že to chápe. Takže nemá důvod nevrátit se k tobě. Hm?" umírňovala jeho mrzutou náladu…
"Ale má…" prohlásil Kevin zklamán sám sebou. "…když nás dva bránila před tátou, ani sem nepípl. Je mi to tak líto, zdá se mi, že vždycky když mě potřebuje, tak nejsem na blízku, ale když já jí tak hrozně miluju." Denise se od něj odtrhla a dala ruce v bok. "A řekls jí to co teď mě?" zeptala se. "No to tak úplně ne." Řekl Kevin popravdě. "Tak na co čekáš? Musíš jet za ní a říct jí to!" řekla Denise. "A-ale co ta tiskovka?" zeptal se Kevin "Znáš novináře, čekají tam už od 8mi. Myslím si, že když se tam zastavíš a řekneš něco jako -Je to Kate- tak se v tý cestě moc nepřibrzdíš." Řekla Denise. Kevin nevěřícně řekl "Ale vždyť táta říkal, že…" Denise nastavila ruku s klíčky od auta a řekla "Prosím tě a od kdy zrovna ty posloucháš svýho tátu?" Kevin se konečně trošku pousmál, líbl 'Denise na tvář a řekl "Ty seš ta nejúžasnější máma na světě." "Já vím." Řekla Denise a rychle popostrčila Kevina ze dveří…
…<Co Denise nevěděla>… Kevin vlítl do sálu, plného novinářů, kde se měla konat ta tisková konference. Ani oslňující blesky fotoaparátů, ho nemohli zastavit, od toho co chtěl udělat.
…"Cestující letu 355 se dostaví k odbavení." Ozval se "letištní" hlas, hned potom co mi Denise zkráceně sdělila smysl našeho rozhovoru. "Denise, ale já musím odletět. Všechno už je domluvené, moc se těším až po půl roce zase uvidím rodiče, ale Kevina miluju a neopouštím ho. Prostě jen nechci být u toho až na té tiskovce udělá to prohlášení. Snad mě chápete, ne?"
"To chápu, ale.." přerušila sem jí "Promiňte mám další hovor." "Tak to asi ukončíme…Ahoj." Řekla Denise nadšeně, jako by tušila kdo mi asi volá. "Dobře, tak nashledanou a veselé Vánoce."
Denise utnula náš hovor, já sem se zvedla a šla k frontě čekající na kontrolu a bez čekání zvedla druhý hovor.
Těsně před ním sem kufr upustila, vrhla se mu kolem krku a něžně sem ho políbila.
Já sem skoro se stejnou vervou křikla "Taky tě miluju!" A poslala mu pusu, kterou mi vzápětí vrátil…
………Pokračování příště………




















Tyjo,všech 28 dílů jsem přečetla v kuse,sedim u kompu už skoro tři hodiny a nedělám nic jinýho,než že čtu! Je to uplně úžasný! Kevin je zlato xD