Kafe?Lodičky? Nebo skutečný příbeh...
Leželi sme v mém křesle v těsném objetí a nebyli sme schopni hnout se z místa. "Bylo to nádherný." řekl Kevin a jeho slova se vznášela ve vzduchu, jako by čekala na mou reakci. "Já vím. Ten půst, který sme teď drželi tomu asi jenom prospěl." řekla sem ne zrovna vhodně. Kevinovi se trochu zaleskli oči a já věděla proč. Věděla sem, že ho mrzí, že porušuje svůj slib a věděla sem jak silně nás to k sobě táhlo. Takže sem si připadala jako naprostá blbka, když sem řekla něco takového, ale Kevin se jen pousmál a neoholenou tváří přejel jemně po mé. "Porušit slib kvůli tobě, bylo to nejlepší, co sem mohl udělat. Nevolil bych jinak." řekl a to mě dost zaskočilo. "Miluju tě..." řekla sem. "...ale mohl by ses oholit." nadhodila sem, aby nebyla tak úplně zvláštní atmosféra a políbila sem ho. "Taky tě miluju..." líbl mě na tvář "...ale shválně se holit nebudu, abych tě mohl mučit." dořekl a políbil mě. "Jéééj...tak ty mě chceš zlobit! Hm? Víš ty co, radči se pojď najíst." řekla sem a líbla ho na ruku, kterou mě hladil na bríšku. "Výbornej nápad..." řekl "...mám hlad jako vlk."...
...Vstala sem a šla si pro šaty, které stále ležely vedle židle. Když sem se pro ně shýbala, všimla sem si, že mě Kevin se zájmem pozoruje. "Taková sem já..." prohlásila sem stydlivě, ale z Kevinova výrazu sem pochopila, že sem si vůbec neměla všimnou jeho pozorování.
"Jsi nádherná." řekl a s úsměvem ke mě přisoupil. "Jo a neoblečená." dodala sem za něj.
"Je nebezpečný být v mý přítomnosti nahá." řekl Kevin. "Já vím, ale ty už si skoro oblečený a já mám hlad jako vlk, takže to přežiju bez úhony." namítla sem štiplavě.
"Ty vidíš sklenku z půlky plnou, než-li prázdnou, viď?" zeptal se mě, ale já sem jeho otázku nepochopila. "Proč?" "No, boxerky sou hned dole." řekl.
"Víš nad plnými a prázdnými skleničkami sem zatím nepřemýšlela, ale vídím, že mám velký hlad a ty boxerky, jak si již řekl! Takže se teď oblečeme, tedy ty dooblečeš a jde se jíst." odbyla sem ho s úsměvem...
...Oba dva, i když Kevin s menšími protesty sme se oblékli a posadili se ke stolu. Náš McCáč, už byl sice studený, ale i tak bylo všechno zachvíli pryč. "Páni, to bodlo." řekla sem. "To jo..." přitakal Kevin "...a teď dárečky." "Jóóó, dárečky." vykřikla sem se stejným nadšením. "A co pro mě máš?" zeptala sem se nedočkavě. "Tu máš." podal mi obrovskou krabici. Vzala sem ji do ruky a sedla si mu na klín. "Woauu... no, já pro tebe mám trošku menší krabičku." řekla sem ve zděšení a svůj dáreček mu svěřila do rukou. Proboha, vždyť to vypadalo, jako když mi chce dát auto a já jemu moped...(:D)
"Tak jo, já to otevřu první." řekla sem a opatrně sem začala rozbalovat dárek. "Páááni, ty sou nádherný." vyjekla sem, když sem otevřela krabici s parádníma lodičkama. "No, za hodně jim vděčím. Díky nim sme se potkali." řekl Kevin a měl svato svatou pravdu...
"Děkuju." řekla sem a věnovala mu jeden sladký polibek. "No a teď já." řekl Kevin a pustil se do rozbalování svého dárku. "No není tohle pes?" zeptal se Kevin a nejistě se pousmál. "To je, ale musíš ho otevřít lásko." řekla sem a pobaveně pohodila hlavou...
"No jasně." začervenal se a otevřel onou krabičku ve tvaru psa. "Woouu... ty sou od Twinsu, ty sou od tebe?" zeptal se. "Hm... Marchelo chtěl pro jarní kolekci "Passion" originální doplňky a já sem pracovala na hodinkách. No a tak mě napadlo udělat ti jedny speciální..." "Děkuju krásko." řekl Kevin a vášnivě mě políbil. "Jak tak koukám, asi zavedeme tradici soukromích Vánoc." navrhla sem. "To bychom mohli." souhlasil Kevin a nasazoval si hodinky. Ze zadu sice bylo speciální věnování, ale chtěla sem aby na něj přišel sám...
...Potom sme si ještě dlouho povídali a šli spát. Byli nádherný usnout zase v Kevinově náručí...
............Pokračování příště...........
Napsala: CathyS




















áááááá to je krásá!!ty to umíš tak napsat ak hezky se do toho vžít!!!já si připadám potom,jakokdybych to sama prožívala=D