What Is Right? 7
Další dílek.., delší, pro starší ségru..
Vzpamatovala jsem se a řekla "NE!" a odešla jsem z kabinetu. Odpoledne, když jsem šla ven s klukama ze skupiny a vyprávím jim co se stalo tak se bojím, že mi něco udělají. To slyším jenom "Proč si řekla ne?" nebo "To by byla super příležitost prorazit". Ale já si vedu svou a mám v rukávu ještě jeden trumf a hned jim ho taky řeknu. "Já na vás nechci bejt kluci hnusná, ale vy nechodíte k nám na školu a nevim jestli vás tam nechají vystupovat. Přece jenom je to školní akce" "To si nech pro někoho jinýho, ta stará rašple bude ráda jestli jí tam vůbec někdo vystoupí" okřikne mě Jason. "Tak fajn vyhráli jste, zítra za ní dojdu a domluvím to" odvětím poraženě. Hned další den se vydám za třídní abych jí řekla, že by jsem teda vystoupili, ale má to háček. Jakmile to třídní vysvětlím začne se smát a řekne, že stačí, když tam budou alespoň tři naši studenti. Hned si s ní domluvím první zkoušku, abychom věděli co budeme hrát, kde atd…vlastně všechny, ty věci, které jsou před každým koncertem třeba. Jakmile to vyřídím musím to říct holkám. Jak si to štráduju to třídy tak potkám Kriky a všechno jí vyklopim. Kouká na mě jako kdybych jí řekla, že umírám. "Hey Krik" zamávám jí rukou před obličejem "Co? Jo promiň, to je skvělá zpráva" říká Kriky "Jo díky, ale něco bych od tebe potřebovala, nedělala bys nám něco jako managera?" zeptám se jí a je mi jasné, že jí tím zaskočím. "To myslíš vážně???" zeptá se mě a z jejího výrazu usoudím, že jsem jí zaskočila víc než jsem měla v plánu. "Jasně, že to myslim vážně, s klukama sem to dohodla, sice se ze začátku cukali, ale já vim jak na ně. "Ale vždyť je neznám" řekne vyděšeně Kriky "Co to plácáš, Jima a Jasona znáš a zbytek kluků poznáš, neboj jsou suprový, fakt, tak co?" "No tak oki, ale co Péťa, Terka a Káťa?" zeptá se Krik "Taky bys je měla nějak zaúkolovat, teda pokud o to budou stát" při jejích slovech mi spadne čelist. Kriky myslí i na druhý??? Né, že by byla nějaká mrcha co chce mít všechno a všechny pro sebe to zas ne, ale v některých ohledech byla sobecká dost až mě to překvapovalo. "O ty se neboj" řeknu "všechno mám vymyšlený" mrknu na ní a jdeme do třídy. Ve třídě holkám všechno řeknem, no teda spíš Kriky, jako vždy. Holky samo taky koukali s otevřenou pusou. Jako první se probudila Káťa "Tak to je supr, konečně bude hrát i před jinejma lidma než v klubu" "Hmmm supr" zabručím. "No, ale chci vás o něco poprosit" řeknu opatrně "Potřebuju abyste mi pomohli s přípravami" "No tak to je jasný" řekne rychle Péťa "A co máš přesně na mysli?" zeptá se Terka "No asi takhle, Kriky by dělala managera, Káťa by nám mohla udělat plakáty, Terka by mi pomohla s oblečením a nalíčením a Péťa, hmm, že by osobní asistentka?" "To berem!!!" vykřiknou všechny najednou. "Tak to je super, děkuju vám, moc" řeknu a v tu chvíli zazvoní.
Po škole letim za klukama do klubu, kde máme zkušebnu a všechno jim vylíčim. Mají z toho opravdu velkou radost. Pak začneme zkoušet a musím uznat, že to zní dobře, je to asi blbý takhle to říkat, ale je to tak. Jakmile dohrajeme písničku tak se za námi ozve potlesk, byli to holky. Domluvili jsme se totiž, aby přišli, abych je pořádně seznámila s klukama. Začala jsem je navzájem představovat. A vám bych je vlastně měla představit taky…
Naše kapela se jmenuje Dangerzone, já se starám o zpěv, Jason a Jimi (dvojčata) jsou kytaristi a taky mi pomáhají se zpěvem. Dále pak Mike ten hraje na basovou kytaru, Charlie ten hraje na klávesy, no a brácha Denny hraje na bubny. Hrajeme spolu už asi pět let, ale furt nějak nemůžem prorazit. Dávám to za vinu tak trochu sobě, protože jsem strašná trémistka a na pódiu potom nejsem stoprocentní, acho jooo.
Asi po dvouch hodinách zpívání a povídání si, jsem dorazila domů a padla únavou do postele. Už jsem usínala, když mi zazvonil mobil. Aniž bych se podívala kdo volá, hovor jsem přihnula a z druhé strany se ozvalo "Ahoj krásko, copak děláš?" okamžitě jsem poznala Joeův hlas "Ahojky mno zrovna jsem usínala, když si zavolal, ty máš snad radar na budění lidí" "Hups, tak to jsem nechtěl" řekl omluvně Joe "No newim jestli bych ti měla odpustit" "Doufám, že mi odpustíš, protože jinak jsem tu zbytečně" "Cože?" nechápala jsem "Podívej se z okna" udělala jsem tedy co řekl a stál tam on, mého srdce šampión. néé dělám si srandu, ale Joe tam opravdu stál a v ruce držel krásnou kyticky bílých lilií "Ty na někoho čekáš?" zeptala jsem se ho s úsměvem na rtech.
Asi po dvouch hodinách zpívání a povídání si, jsem dorazila domů a padla únavou do postele. Už jsem usínala, když mi zazvonil mobil. Aniž bych se podívala kdo volá, hovor jsem přihnula a z druhé strany se ozvalo "Ahoj krásko, copak děláš?" okamžitě jsem poznala Joeův hlas "Ahojky mno zrovna jsem usínala, když si zavolal, ty máš snad radar na budění lidí" "Hups, tak to jsem nechtěl" řekl omluvně Joe "No newim jestli bych ti měla odpustit" "Doufám, že mi odpustíš, protože jinak jsem tu zbytečně" "Cože?" nechápala jsem "Podívej se z okna" udělala jsem tedy co řekl a stál tam on, mého srdce šampión. néé dělám si srandu, ale Joe tam opravdu stál a v ruce držel krásnou kyticky bílých lilií "Ty na někoho čekáš?" zeptala jsem se ho s úsměvem na rtech.
"No ano čekám" odpověděl "na jednu krásnou slečnu co tu bydlí, možná, že jí znáš jmenuje se Jenn" "Jenn, Jenn to jméno mi nic neříká" dělal jsem hloupou "Hmm tak to je škoda, mám tu pro ní tuhle kytici a ještě vzkaz" řekne a usměje se. "No moment, ty myslíš Jenn Potterovou, viď? Tak tu znám, momentálně tu není, ale můžu jí kytici i vzkaz předat" "No tak pojď tedy dolů" řekne Joe a ukončí hovor. Slezu tedy po žebříku z okna. Jakmile dorazím k Joeovi tak se mě zeptá "Proč tam máš ten žebřík?" a já na to "Aby za mnou mohli kluci lézt oknem a nemuseli chodit dveřmi, je to víc romantický" Joe se začne smát, ale pa se zarazí a zeptá se "Jací kluci?" a v očích se mu zableskne já jeho otázku radši ignoruju a místo odpovědi ho políbím. Joe moc dlouho nelení a přidá se. Po delší době jsem cítila ty krásné motýlky v břiše a pocit štěstí, kterým mě ten kluk naplňoval. Po chvilce se Joe odtrhne a říká "Strašně si mi chyběla" "Ty mě přece taky" odpovím a Joe mi předá kytici se slovy "Pro krásnou slečnu, krásná květina" "Děkuju je nádherná" řeknu a dám Joeovi pusu. "Ještě si říkal něco o vzkazu" řeknu Joeovi a usměju se "No to sem říkal, ale nechtěla bys jít třeba na pláž?" "Tak jo, ale až mi předáš ten vzkaz" trvám na svém. "Předám ti ho tam" "Ale… to už jsem nedokončila, jelikož se na mě Joe vrhnul a začal mě líbat. V té chvíli nás, ale někdo vyrušil "Ehm, Ehm!" ozvalo se za námi, otočili jsme se a tam stál…
Pokráčko příště...
Napsala: Janča




















Supeeer