What Is Right? 15
Další dílek…děkuju za komenty...hezké počtení.... Pak jsem šla k sobě a zamířila rovnou do koupelny. Musela jsem ze sebe všechno to svinstvo smýt.
Asi tři dny potom jsem nechodila do školy, prostě jsem nemohla. Holky samozřejmě zajímalo co se mnou bylo. Dělaly si srandu, že jsem byla někde zašitá s Joem. Čemuž jsem se jenom smála. Nechtěla jsem jim říkat co se doopravdy stalo. Mlžila jsem, že jsem byla nemocná a tak, jenže to ze mě nějak vytáhly. Nejdřív byly v šoku, ale pak mě začaly objímat a ptaly se jestli jsem v pohodě atd. jo a ještě mě seřvaly, že sem jim to tajila njn. To jsou prostě moje holčiny já je nemít tak nevim, nevim co by se mnou bylo.
Konečně jsem se k tomu rozhoupala. Stojím před domem Jonasových, ale jestli si myslíte, že jdu za Joem tak se pletete, i když bych mu měla vysvětlit proč jsem se mu tak dlouho neozvala. No to je teď jedno, jsem tu, protože musím říct panu Jonasovi svoje rozhodnutí, ohledně té smlouvy co mi nabízel. Tak dělej zazvoň, zazvoň! Pobízela jsem sama sebe. Zazvonila jsem tak a není cesty zpět! Chvíli jsem počkala a otevřela mi usměvavá paní "Á to jsou k nám hosti, ty jsi Jenn viď?" zeptala se, trochu mě zaskočila. "A-a-ano jsem, těší mě" řekla jsem a podala jí ruku "Mě taky, hodně jsem o tobě slyšela. Jsem Denise" řekla a stiskla mi nabízenou pravici . "Pojď dál, jdeš za Joem?" zeptala se mě a já vstoupila do toho krásného domu. "Ne, ne jdu za vaším manželem, potřebuju s ním něco projednat" odpovím s úsměvem. "Tak chvilinku počkej, zavolám ti ho" řekla Denise a odběhla. Chvilku jsem se rozhlížela v předsíni a přiběhl ke mně Frankie "Ahóój Jenny" pozdravil me a plácly jsem si "Zdarec Tanku, tak co jak se máš?" zeptám se "No já se mám fajn, ale co je s tebou?" "Jak to myslíš?"nechápala jsem "No, že si se Joeovi tak dlouho neozvala. Chodí okolo nás jako tělo bez duše a dokonce jsem ho slyšel jak ti skládá písničku" "To jako fakt?" nemohla jsem tomu uvěřit "Teda, chci říct, víš, já jsem měla teď nějaký trable a…" chtěla jsem pokračovat, ale přerušil mě pan Jonas "Ahoj Jenn, chtěla jsi se mnou mluvit?" zeptal se "Dobrý den, ano chtěla, ale…" zarazila jsem se, protože se za panem Jonasem vynořil Joe. Vypadal tak smutně, zničeně a naštvaně zároveň. Rentgenoval mě pohledem od shora dolů, bylo to zvláštní. "Ale?" zeptal se pan Jonas, když viděl, že se nějak nemám k tomu dopovědět svojí myšlenku. "Ale, mohli bysme si promluvit v soukromí?" "Ale jistě, půjdeme do mé pracovny" zavelel pan Jonas a já šla za ním. Musela jsem projít okolo Joa, který se na mě podíval tak smutně, že jsem měla sto chutí si nafackovat!!!! "Tak se posaď a povídej" vybídl mě pan Jonas u něj v pracovně. "Děkuju, víte já už jsem se rozhodla ohledně té smlouvy co jste mi nabízel" řekla jsem opatrně "Výborně" A jaký je verdikt?"
Pokráčko příště...
Asi tři dny potom jsem nechodila do školy, prostě jsem nemohla. Holky samozřejmě zajímalo co se mnou bylo. Dělaly si srandu, že jsem byla někde zašitá s Joem. Čemuž jsem se jenom smála. Nechtěla jsem jim říkat co se doopravdy stalo. Mlžila jsem, že jsem byla nemocná a tak, jenže to ze mě nějak vytáhly. Nejdřív byly v šoku, ale pak mě začaly objímat a ptaly se jestli jsem v pohodě atd. jo a ještě mě seřvaly, že sem jim to tajila njn. To jsou prostě moje holčiny já je nemít tak nevim, nevim co by se mnou bylo.
Konečně jsem se k tomu rozhoupala. Stojím před domem Jonasových, ale jestli si myslíte, že jdu za Joem tak se pletete, i když bych mu měla vysvětlit proč jsem se mu tak dlouho neozvala. No to je teď jedno, jsem tu, protože musím říct panu Jonasovi svoje rozhodnutí, ohledně té smlouvy co mi nabízel. Tak dělej zazvoň, zazvoň! Pobízela jsem sama sebe. Zazvonila jsem tak a není cesty zpět! Chvíli jsem počkala a otevřela mi usměvavá paní "Á to jsou k nám hosti, ty jsi Jenn viď?" zeptala se, trochu mě zaskočila. "A-a-ano jsem, těší mě" řekla jsem a podala jí ruku "Mě taky, hodně jsem o tobě slyšela. Jsem Denise" řekla a stiskla mi nabízenou pravici . "Pojď dál, jdeš za Joem?" zeptala se mě a já vstoupila do toho krásného domu. "Ne, ne jdu za vaším manželem, potřebuju s ním něco projednat" odpovím s úsměvem. "Tak chvilinku počkej, zavolám ti ho" řekla Denise a odběhla. Chvilku jsem se rozhlížela v předsíni a přiběhl ke mně Frankie "Ahóój Jenny" pozdravil me a plácly jsem si "Zdarec Tanku, tak co jak se máš?" zeptám se "No já se mám fajn, ale co je s tebou?" "Jak to myslíš?"nechápala jsem "No, že si se Joeovi tak dlouho neozvala. Chodí okolo nás jako tělo bez duše a dokonce jsem ho slyšel jak ti skládá písničku" "To jako fakt?" nemohla jsem tomu uvěřit "Teda, chci říct, víš, já jsem měla teď nějaký trable a…" chtěla jsem pokračovat, ale přerušil mě pan Jonas "Ahoj Jenn, chtěla jsi se mnou mluvit?" zeptal se "Dobrý den, ano chtěla, ale…" zarazila jsem se, protože se za panem Jonasem vynořil Joe. Vypadal tak smutně, zničeně a naštvaně zároveň. Rentgenoval mě pohledem od shora dolů, bylo to zvláštní. "Ale?" zeptal se pan Jonas, když viděl, že se nějak nemám k tomu dopovědět svojí myšlenku. "Ale, mohli bysme si promluvit v soukromí?" "Ale jistě, půjdeme do mé pracovny" zavelel pan Jonas a já šla za ním. Musela jsem projít okolo Joa, který se na mě podíval tak smutně, že jsem měla sto chutí si nafackovat!!!! "Tak se posaď a povídej" vybídl mě pan Jonas u něj v pracovně. "Děkuju, víte já už jsem se rozhodla ohledně té smlouvy co jste mi nabízel" řekla jsem opatrně "Výborně" A jaký je verdikt?"
Pokráčko příště...
Napsala: Janča




















Krááásnýýý...... honemmm další dílek.....