What Is Right? 16
Další dílek…
"A jaký je verdikt?" zeptal se pan Jonas s úsměvem "No, nejdřív bych vám chtěla poděkovat za to, že jste mi tu smlouvu vůbec nabídl ani nevíte co to pro mě znamená, ale nemůžu to přijmout!" "Myslel jsem si to" řekl pan Jonas a zářivě se usmíval "Vážně? Jak to?" zeptala jsem se překvapeně. Čekala jsem jinou reakci "No bylo mi jasně, tedy z Jouova vyprávění, že si spíše týmový hráč a, že kluky jen tak neopustíš" "Jo tak to máte pravdu" řeknu a usměju se "A jelikož si mojí první nabídku odmítla, tak bych tě chtěl poprosit jestli bych se mohl jít podívat na tu vaší slavnost. Poslechl bych si vás a kdyby se mi to líbilo, tak možná.." řekl pan Jonas a mrkl na mě. Pochopila jsem, usmála se a obejmula ho "Děkuju, děkuju, alespoň za tu šanci" "Nemáš vůbec za co, ale teď bys měla možná jít za Joem. Nevím co se mezi vámi stalo a popravdě mi do toho nic není, ale trhá mi srdce ho takhle vidět" řekl pan Jonas se smutkem v hlase "Ano, pokusím se a ještě jednou děkuju" zněla moje odpověď a už jsem vycházela z pracovny. Šla jsem do Joeova pokoje. Ježiši co mu jenom řeknu? Říkala jsem si před jeho dveřmi. Měla bych mu říct pravdu! Ale co, když mě bude nenávidět? Nebo se mu budu hnusit? To bych asi nepřežila. Jak si tam tak přemýšlím tak se najednou dveře otevřou a v nich stojí Joe. Stojíme u sebe strašně blízko.
Panebože jak krásně voní, ani jsem si pořádně neuvědomila jak mi chyběl. "Jenny?" zeptal se překvapeně asi nevěřil, že před ním opravdu stojím "A-Ahoj Joe, mohli bysme si prosím tě promluvit?" zeptám se nejistě. Joe neodpoví, místo toho ustoupí stranou a pustí mě do pokoje. "Tak o čem chceš mluvit? O našem rozchodu?" zeptal se Joe přímo "Co? Rozchod? To ne! Nikdy!" řekla jsem a Joe se na mě překvapeně a zároveň trochu radostně podíval "Víš já chtěla jsem ti vysvětlit, proč jsem se tak dlouho neozývala, já.." zazvonil mi mobil. Kdo to zase otravuje, zrovna teď! Charlie? Co asi chce? přijmu hovor. "Ano Charlie, co je?" "Si pěkná zrádkyně! Jak si nám to mohla udělat, po tom všem co jsme spolu prožili? Takhle nám vrazit dýku do zad?!?!" křičel na mě rozzuřeně Charlie "Cože? O čem to sakra mluvíš?" nechápala jsem "O čem to mluvím? O tom, že si podepsala smlouvu na nahrání SÓLOVÉ desky a nám si se o tom ani neuráčila zmínit!!" "Co? No tak to vůbec, prosím vás uklidněte se, hlavně ty Charlie! Všechno vám vysvětlím, sejdeme se u nás za 5min, nazdar!" řekla jsem a ukončila hovor. "Joe, prosím tě promiň, ale musim jít něco vyřešit. Slibuju, že ti všechno vysvětlím, později, promiň" řekla jsem omluvně a vypadla z pokoje. Letěla jsem ze schodů jak blesk, čímž jsem si vysloužila nechápavé pohledy ostatních obyvatelů domu. Ve dveřích jsem málem sejmula Nicol s Nickem, kteří se tam oblizovali, jenom jsem zakřičela "Sorry" a letěla jsem dál. Za chvilku mě dohnala Niky "Kam tak utíkáš?" zeptá se udýchaně "Domů, mám průser" říkám jí a už se hrnu k domovním dveřím. Vtrhnu dovnitř, pozdravím členy rodiny a letím k sobě. Jakmile vejdu kluci se na mě nenávistivě podívají. "Takže než mě začnete linčovat, tak si to nechte vysvětlit!!" začala jsem a snažila se popadnout dech "Není co vysvětlovat! Zradila si nás a tím to hasne!" prskal Charlie "A to já si zase rád poslechnu jak to bylo" řekne Mike "a ty si to poslechneš taky Charlie!" dodá a povzbudivě se na mě koukne. "Tak fajn" prohlásím a všechno jim vyložím pěkně od začátku. "Cože? Takže tys to fakt nepřijala?" zeptá se udiveně Jason "Samozřejmě, že ne! To bych vám neudělala, i když přiznám se, že jsem o tom chvilku vážně uvažovala, ale jenom chvilku, vážně. A vůbec to mě za tu dobu tak málo znáte?!?" řeknu trochu naštvaně. "No my….." začal koktat Jimi "No to je jedno, ale mám pro vás úžasnou zprávu" řeknu nadšeně "Jakou?" zeptá se Mike "No pan Jonas říkal, že by se přišel podívat na tu slavnost a kdyby se mu to líbilo, tak ..možná…." řekla jsem a zářivě se usmála "To jako fakt?" zeptá se Jimi "Jo fakt, musíme se vytáhnout jestli chceme prorazit! I když s tou mojí trémou nevim, nevim" řeknu a podívám se na kluky smutně. "Vidíte já vám to říkal, vy trubky, Jenn by nás NIKDY nezradila!" ozval se najednou Denny a objal mě. "To je asi fakt, omlouváme se, že jsme ti nevěřili. A teda hlavně já" řekl Charlie a objal mě na usmířenou "V pohodě, ale kdo vám to vlastně nakecal?" nemohla jsem se nezeptat "No..víš…to A-Andrea!" řekl opatrně Jimi "Cože??? Ta kravka!!!! Já jí snad roztrhnu!!! Tohle si ještě odskáče!!! KONČÍ!!!" řeknu naštvaně.
Kluci u nás byli ještě asi hoďku a pak odešli. Zrovna jsem seděla u compu a hledala nějaký informace na netu, když někdo zaklepal na dveře. "Dále" řeknu a vypnu net, vešla Nikol. "Ahoj, hele Nick mě pozval na jejich zvukovou zkoušku a prosí tě abys přišla taky" "Já?" zeptám se přihlouple "Jo ty! Vidíš tady snad někoho jinýho?" řekne Nikol a podívá se na mě jak na nějakýho dementa "No já nevim, aby to Joeovi nevadilo" řekla jsem s obavami "O toho se neboj! Tak co půjdeš? Prossííím" zakňučí Niki a hodí na mě ty svý psí očka "Ach jo no tak Oki, třeba si s Joem konečně promluvím" "Tak se obleč a vyrazíme" řekla Niky a odešla z mého pokoje. Šla jsem se vysprchovat a pak jsem se začala oblékat a taky jsem se trochu přelíčila, abych nevypadala jako nějaká šmudla. Vyšla jsem z pokoje a Niky na mě už čekala v předsíni. "Wow sluší ti to" pochválí mě s zářivým úsměvem. "Děkuju, tobě taky" opětuju jí kompliment "Tak fajn, řídím" řeknu a beru klíče od auta.
Před studiem na nás čeká vysmátý Kevča "Ahoj děvčata" pozdraví ná a obejmeme se na uvítanou. Nabídne nám rámě, my se zavěsíme a Kevča nás odvede k podiu, kde jsme s Joem zpívali, když jsem si na to vzpomněla tak jsem se musela usmát. On je na mě tak hodnej a já ho takhle trápím, musím si to s ním vyříkat. "Tady se posaďte" řekl Kevin, ukázal na dvě sedačky přímo pod podiem a odešel. Za chvilku přišli na podium kluci. Nejdřív vyšel Kevča s zářícím úsměvem. Hned za ním šel Nick a jakmile uviděl Niky tak se taky rozzářil jak sluníčko a nadšeně nám zamával (teda hlavně Nikol). Pak vyšel Greg (jejich basák) s Joem. Joe se něčemu smál, ale jakmile mě uviděl tak se smát přestal a zase nasadil ten svůj smutný pohled. Nemohla jsem ho takhle vidět, chtěla jsem odejít, ale Niky mě zadržela. Kluci začali hrát, znělo to vážně dobře s Niky jsme s nima zpívali a dělali u toho různý kraviny, byla to sranda. Každou chvilku jsem přistihla Joa jak se na mě kouká a občas se i usmál, byl tak sladkej. Pak kluci začali hrát ten nejprovařenější a nejhezčí song - When you look me in the eyes a Nick ho samozřejmě věnoval Niky, byla z toho úplně paf. Během celého songu se na sebe usmívali a házeli zamilované pohledy, bylo to až dojemný, ale slušelo jim to. Po skončení písničky jsme jim zatleskali a Nikol poslala Nickovi vzdušnou pusu a ten se jenom přitrouble usmál. Z toho jsem nemohla a dostala strašnej záchvat smíchu. Pak se, ale slova ujal Joe….
Pokráčko příště...
Kluci u nás byli ještě asi hoďku a pak odešli. Zrovna jsem seděla u compu a hledala nějaký informace na netu, když někdo zaklepal na dveře. "Dále" řeknu a vypnu net, vešla Nikol. "Ahoj, hele Nick mě pozval na jejich zvukovou zkoušku a prosí tě abys přišla taky" "Já?" zeptám se přihlouple "Jo ty! Vidíš tady snad někoho jinýho?" řekne Nikol a podívá se na mě jak na nějakýho dementa "No já nevim, aby to Joeovi nevadilo" řekla jsem s obavami "O toho se neboj! Tak co půjdeš? Prossííím" zakňučí Niki a hodí na mě ty svý psí očka "Ach jo no tak Oki, třeba si s Joem konečně promluvím" "Tak se obleč a vyrazíme" řekla Niky a odešla z mého pokoje. Šla jsem se vysprchovat a pak jsem se začala oblékat a taky jsem se trochu přelíčila, abych nevypadala jako nějaká šmudla. Vyšla jsem z pokoje a Niky na mě už čekala v předsíni. "Wow sluší ti to" pochválí mě s zářivým úsměvem. "Děkuju, tobě taky" opětuju jí kompliment "Tak fajn, řídím" řeknu a beru klíče od auta.
Před studiem na nás čeká vysmátý Kevča "Ahoj děvčata" pozdraví ná a obejmeme se na uvítanou. Nabídne nám rámě, my se zavěsíme a Kevča nás odvede k podiu, kde jsme s Joem zpívali, když jsem si na to vzpomněla tak jsem se musela usmát. On je na mě tak hodnej a já ho takhle trápím, musím si to s ním vyříkat. "Tady se posaďte" řekl Kevin, ukázal na dvě sedačky přímo pod podiem a odešel. Za chvilku přišli na podium kluci. Nejdřív vyšel Kevča s zářícím úsměvem. Hned za ním šel Nick a jakmile uviděl Niky tak se taky rozzářil jak sluníčko a nadšeně nám zamával (teda hlavně Nikol). Pak vyšel Greg (jejich basák) s Joem. Joe se něčemu smál, ale jakmile mě uviděl tak se smát přestal a zase nasadil ten svůj smutný pohled. Nemohla jsem ho takhle vidět, chtěla jsem odejít, ale Niky mě zadržela. Kluci začali hrát, znělo to vážně dobře s Niky jsme s nima zpívali a dělali u toho různý kraviny, byla to sranda. Každou chvilku jsem přistihla Joa jak se na mě kouká a občas se i usmál, byl tak sladkej. Pak kluci začali hrát ten nejprovařenější a nejhezčí song - When you look me in the eyes a Nick ho samozřejmě věnoval Niky, byla z toho úplně paf. Během celého songu se na sebe usmívali a házeli zamilované pohledy, bylo to až dojemný, ale slušelo jim to. Po skončení písničky jsme jim zatleskali a Nikol poslala Nickovi vzdušnou pusu a ten se jenom přitrouble usmál. Z toho jsem nemohla a dostala strašnej záchvat smíchu. Pak se, ale slova ujal Joe….
Pokráčko příště...
Napsala: Janča




















Ahojkýý sbííí =)