What Is Right? 25
Další dílek…díky moc za komenty..
Když se za mnou ozvalo "Jenny počkej já….odvezu tě domů" řekl Joe, který stál na schodech a prosebně na mě koukal "Ne Joe! Chci se projít, potřebuju to. Ahoj, uvidíme se zítra na té výstavě" řekla jsem spíše k ostatním a Joe se otočil na podpatku a zapadl do svého pokoje, samozřejmě nezapomněl třísknout naštvaně dveřmi. Jak malí dítě zhodnotila jsem pro sebe jeho výstup. Nick Joeovo divadélko ignoroval a řekl "Jj určitě se tam uvidíme už se těšíme" a zářivě se usmál "Hele víš co Nicku, já půjdu s Jenny, taky bych se ráda prošla" řeka Nikol. Nick kývnul na souhlas a ona se taky rozloučila a šli jsem domů.
Další den odpoledne jsme společně s Nikol, Káťou a Péťou vyrazili na výstavu fotek našeho kamaráda Jeffa. Kluci tam měli vystupovat, proto jsem říkala, že se uvidíme. "ÁÁÁ tady jsou moje krásky" přivítal nás Jeff "Fajn pojďte, všechno vám tu ukážu" usmál se na nás Jeff a už nás prováděl po výstavě. Všechny fotky nám nadšeně ukazoval a vyprávěl k tomu úžasné historky "Wow je to tu úžasný. Seš fakt talentovaném" pochválila jsem Jeffovo dílo "Jo je to neuvěřitelný" přidá se Káťa a my ostatní jenom přikyvujeme "Holky vy mi lichotíte, ale jsem rád, že se vám to líbí" usmál se na nás Jeff "Fajne holčiny děkuju za podporu, ale teď už musim jít. Tak se bavte" rozloučil se s námi Jeff a odběhl na podium. "Zdravím vás a všechny vás vítám na mojí výstavě fotografií. Doufám, že se dobře bavíte a jestli ne tak snad vám následující kapela snad přinese trochu té dobré nálady. Prosím přivítejte Jonas Brothers a dobře se bavte!!" uvedl je Jeff a kluci se vřítili na plac. Zazpívali asi pět písniček. Byla jsem z Joa úplně mimo i když jsem na něj ještě trochu naštvaná za ten včerejšek, ale těm jeho pohledům nešlo odolat. Ty jeho oči!! On má tendenci se na vás podívat takovým pohledem, kterým vás k sobě připoutá a vy z něj nemůžete spustit oči. Každou chvilku se na mě díval a usmíval, vážně jsem z toho byla hotová, ale snažila jsem se to nedávat najevo. Kluci odehráli a já se radši ztratila v davu, abych s Joem nemusela mluvit. "Jenn co je s tebou? Si nějaká ne svá?!" ptá se mě Káťa "Nic! Co by se mnou bylo. Jsem v pohodě!" mlžila jsem s úsměvem "No tak to asi těžko, viděla jsem jak se na Joa koukáš. No tak řekni to svojí milovaný sestřičce" snažila to ze mě Káťa dostat "Hele fakt se nic nestalo, klídek" mlžila jsem dál, ale Káťu to začínalo vytáčet "Jennifer Gino Potterová okamžitě mi řekni co se stalo, nebo tě zavrhnu a veřejně prohlásím, že už nejsi moje sestra!!!" začala už trochu zvyšovat hlas Káťa "Néé to néé, tak dobře vyhrála jsi, řeknu ti to" vzdala jsem to "Tak už povídej" nemohla se Káťa dočkat. "Noo, tak trochu jsem zalhala Joeovi. No abych byla přesnější tak jsem mu neřekla úplně celou pravdu, ale jenom jednu polovinu" "Ouu, tak to bys mu radši měla říct i tu druhou polovinu" radí mi Káťa "Myslíš?" ptám se pro jistotu "Jo určitě, protože jestli se to provalí tak to bude horší než kdybys mu to řekla rovnou!" povzbuzovala mě Káťa "Hmmm asi jo mno, díky ségra! Jdu na to!" řekla jsem a vyrazila. Po chvíli prodírání davem jsem Joa našla, o něčem zarytě diskutoval s Nickem. Chvíli jsem je pozorovala a čekala jestli si mě třeba všimnou, ale nestalo se tak, takže jsem ten první krok musela udělat já. "Ehm Joe? Já chtěla bych ti něco říct" řekla jsem opatrně, kývla hlavou na pozdrav k Nickovi a Joe se na mě otočil a usmál se "Jo tak mluv" "Dobře tedy.
Týká se to té věci, o které jsme mluvili včera. Já…neřekla jsem ti tak úplně pravdu…nebylo jich totiž šest, ale dvanáct" vypálila jsem a čekala na jeho reakci, která byla docela komická. Jelikož Joe se napil ve chvíli, kdy jsem mu to oznamovala (asi se chtěl uklidnit), tak všechno to pití vyprsknul na Nicka, kterej byl celej mokrej. Začala jsem se děsně smát a radši zdrhla. Ještě jsem se otočila a uviděla Joa jak čučí nepřítomně před sebe a Nick na něj ječí "Ses snad zbláznil ne? Podívej se na mě! Vypadám jak zmoklá slepice!" ale Joeovi to bylo očividně jedno, takže se Nick sebral a s dalšími hlasitými nadávkami na Jouovu osobu odkráčel na záchod. Vyšla jsem z budovy a šla do blízkého parku, kde jsem si sedla na lavičku a pořád se neuvěřitelně smála tomu co jsem právě viděla. Po chvíli jsem se konečně uklidnila a jen tak pozorovala okolí. "Ahoj" pozdravil mě někdo po chvíli a já poznala Joeův hlas "Nazdar" opětovala jsem mu pozdrav "Můžu si přisednout?" zeptal se opatrně "Dělej co chceš, je to veřejné prostranství" řekla jsem a Joe si ke mně sednul. Seděli jsme vedle sebe mlčky a pozorovali přírodu. Seděla jsem skoro až na konci lavičky a Joe seděl na tom druhém konci a najednou se ke mně začal pomalu přibližovat. Už byl na mě dost nalepený a snažil se mě obejmout okolo ramen, ale já se mu vždycky vysmekla. "Zlato" ozval se konečně Joe a silou si mě k sobě otočil a zadíval se mi do očí. Nééé už zase ty jeho oči..já se zblázním, jak to dělá?! "Chci se ti omluvit za to jak jsem se choval. Je mi jedno kolik si měla nebo neměla kluků, je důležité co je teď mezi náma dvěma. Miluju tě, strašně moc a nechci abychom se hádali, chci abychom byli šťastní, spolu" wow velký Joe Jonas se omluvil, paráda..:) na to jsem neměla co říct tak jsem ho dlouze políbila. "Takže už se nezlobíš?" zeptal se Joe šťastně, podívala jsem se mu do očí a řekla "Byl jenom jeden" a usmála se na něj "Cože? Co jenom jeden?" nechápal Joe "Spala jsem jenom s jedním klukem" upřesnila jsem svojí myšlenku "Ale proč si teda říkala…" "Protože jsem si tě chtěla vyzkoušet a chtěla jsem vidět tvojí reakci" řeknu po pravdě a políbím ho, aby na to nemohl nic říct. "A prošel jsem?" zeptal se Joe s klidem "Noo, prošel, ale opravdu jenom o malý kousíček" řeknu s úsměvem. Joe se usměje a řekne "Víš, že si pěkná mrcha?" "Jo, říkají mi to!" prohlásím a znovu se k sobě přisajeme…
Pokráčko příště.:)
Napsala:Janča




















waaaaaaaaw uzasne....super ze bol iba 1.....heh...no pokrackooo uz sa tesim...:DD