What Is Right? 28
Zase další dílek..:) děkuju za komenty..:)
Měla jsem divný, ale zároveň takový hezký mrazící pocit, nevím čím to bylo. Přišlo mi, že Joe něco chystá a tak jsem se pořádně vyfikla. Vzala jsem si červeno-černé šaty na ramínkách, které jsem si koupila v Itálii - já věděla, že se mi budou hodit - a k tomu černé boty na podpatku. Joe tu tentokrát nebyl, aby mi vlasy vyžehlil tak jsem si vlasy natočila do úhledných kudrlinek, ještě trochu make-upu, řasenku, oční linky a trochu očních stínů a můžu vyrazit. Shlédla jsem se v zrcadle a musela sebekriticky říct, že mi to sekne. Joe už na mě venku troubil tak jsem popadla kabelku a šla ven. Cestou jsem si ještě vysloužila obdivné výkřiky od famílie. Jakmile uvidím Joa tak mi spadne čelist. Má na sobě krásný černý oblek s červenou košilí a bílou kravatou. A jak je vidět je na tom s údivem stejně jako já, kouká na mě jako kdyby mě viděl poprvé v životě. Po chvíli kochání se tou krásou se vzpamatuju, jdu k němu blíž a jeho otevřenou pusu mu zaklapnu zpátky "Joey přestaň slintat a ty sliny si utři! Nevíš, že je to neslušné, slintat takhle na veřejnosti?! Co si o tobě lidi pomyslí!" pokárám ho s úsměvem "P-promiň, strašně ti to sluší" řekne a políbí mě "Děkuju, ty si taky fešák" oplatím mu kompliment, pořádně se mu ukážu a řeknu "Vidíš? Tyhle šaty jsem si kupovala speciálně kvůli tobě" "Hmm, ale já bych tě nejraději viděl bez nich" řekne Joe přitáhne si mě k sobě a začne líbat "Ale, ale ty divochu, klídek, nemáme náhodou jet na večeři?" klidním ho "Ale jistě slečno, jak si račte přát" řekne Joe a otevírá mi dveře od auta. "Musím ti, ale zavázat oči, protože jinak by si poznala kam jedeme a to by nebylo překvapení" řekne mi Joe a ty oči mi opravdu zavazuje nějakým šátkem. Moc nadšená z toho nejsem, ale co můžu dělat, on je tady šéf. Slyším jak Joe nastartoval a my se rozjeli. "Joe? Chci mít, ale důstojný pohřeb!" řekla jsem ve chvíli ticha "Co? Jakej pohřeb? Co to plácáš?" zděsil se Joe "No vzhledem k tomu, že mám zavázané oči a ty mě vezeš neznámo kam, tak vyvozuji, že mě chceš zabít a pak tam někde zahrabat! Tak tě prosím, radši mě spal!" řeknu svojí prosbu a Joe se začne smát "Hele klídek zabít tě opravdu nechci! To bych NIKDY neudělal! A ještě chvilku vydrž už tam budeme" uklidnil mě Joe. "Jsme na místě!" prohlásil Joe a pomohl mi z auta. Někam mě vedl a já pořád nadávala, že přes ten pitomej hadr nic nevidím. Zrovna jsem byla v půlce mého vulgárního výlevu vzteku na ten šátek, když mi ho Joe konečně sundal…"Páni to je.." vypadlo ze mě. Byli jsme v krásně vyzdobené tělocvičně ze základky. Bylo to pro mě moc důležitý místo a Joe to věděl. Tady jsem totiž úplně poprvé zpívala před lidma, bylo to pro mě prostě magické místo. Všude
byli pestrobarevné svíčky, balónky a až teď jsem si všimla velkého nápisu Všechno nejlepší k narozeninám a pod ním byl krásně vyzdobený stůl se šampáněm a večeří. "Joe to je nádhera! To si nemusel! Už jsem narozky přece měla" "Já vím, že nemusel, ale já chtěl! A navíc mám pro tebe dárek, který ti musim dát osobně a taky ti musim pořádně popřát a dát ti pusu" řekl Joe a lišácky se na mě usměje. "Už si mi přál" protestuju dál "Hmmm, blbý přání po telefonu" řekne Joe a políbí mě.
Pak si sedneme k večeři a najíme se, vidím na Joeovi jak je nervózní. Zajímalo by mě proč, už se chová takhle déle. Vždycky, když jsme spolu mluvili po telefonu tak se mu z ničeho nic rozklepal hlas a začal blábolit nesmysli. Snad už se to brzy dozvím.
Najednou vyletí ze židle jako čertík z krabičky a hrne se ke mně. Podává mi ruku, taky se zvednu a stisknu nabízenou ruku. Přeje mi k narozkám a to samý krásný věci. Jako hodně lásky a, že se nemusím bát, že z jeho strany od něj dostanu co se jí do mě vejde a takový ty věci co se obvykle přejou pak řekne, že je čas na dárek a táhne mě ke klavíru. Posadím se na klavír, Joe se mi zahledí do očí a začne hrát a zpívat. Ta písnička je vážně nádherná. Taková upřímná, prostě od srdce. Je o mě o něm, prostě o nás dvou. O tom jak jsme se poprvé setkali, poprvé políbili o všem co jsme spolu prožili. Joe dohraje a mě ukápne slza dojetím. Jenom se na mě usměje a tu slzu mi setře. "Víš, nevěděl jsem co ti mám dát a pak mě napadlo…" nedokončil to, jelikož jsem ho dlouze a vášnivě políbila. "Děkuju, je vážně nádherná, díky" "Nemáš zač, bylo mi potěšením" usmál se Joe a zase jsme se začali líbat
"Chceš tančit?" zeptal se Joe a už stál na nohou a natahoval ke mně ruku "A hudba?" zeptám se nechápavě "Žádný problém" řekne Joe, odběhne a už uslyším krásnou pomalou písničku. Přitisknu se tedy k Joeovi a už ploužíme. Pak hrají další songy, které jsou už dosti rychlé takže to s Joem pěkně roztáčíme…no jo tancování nás prostě baví
pak konečně zahrají pomalou písničku Your guardian angel tak se k sobě znovu přitiskneme a pohybujeme se do rytmu. Cítím tu Joeovu nádhernou vůni, kterou tak zbožňuju a hraju si s jeho vlasy a taky cítím jak Joeovi ručičky pomalu sjíždějí z mých boků níž a níž…malinko se od něj odtrhnu a zadívám se mu do očí. Trochu se lekne a ty ruce dá zpátky na moje boky, jenom se na něj usměju a on zase sjíždí na jihslyšela jsem jak mu zběsile bije srdce, já jsem na tom nebyla o moc líp. Myslela jsem, že mi vyskočí z hrudníku jak prudce bilo. Pořád jsme si hleděli do očí a Joeovi se zase rozklepali ruce a vůbec celý se třást, snažil se to zamaskovat, ale moc se mu to nedařilo. "Joe se děje? Proč se tak klepeš?" zeptala jsem ho konečně "Já a klepat se?! To ne, se ti něco zdálo" mlžil Joe "No jasně, hele frájo, nehraj to na mě..tak co se děje?" nedala jsem se. Joe se na mě podíval a v očích měl zvláštní výraz strachu a radosti. "No já chtěl bych ti něco říct, ale nevim jak začít" řekl Joe smutně "Začni od začátku" řekla jsem a usmála se na něj. Asi mu moje poznámka moc nepomohla tak jsem ho radši políbila. "Tak co lepší?" zeptám se "Ale jo" rozzářil se Joe "Víš chci ti říct, že jsi ta nejúžasnější holka jakou jsem, kdy potkal a bez tebe by můj život stál za houby" řekl a já se na něj usmála "Vážně! Od tý doby co jsem tě spatřil nemůžu myslet na nikoho jinýho než jsi TY! Večer, když jdu spát tak chci abys ležela vedle mě a ráno, když se probouzím tak chci abys tam byla taky! Prostě tě potřebuju ve svém životě. Nevím co bude za rok, dva, pět, deset let, ale vim, že tě Miluju a to právě teď a chci, aby to tak bylo napořád. Proto se tě ptám Jennifer Gino Potterová…Vezmeš si mě?" vychrlil na mě Joe a poklekl přede mnou. V ruce držel krabičku a v ní byl krásný prstýnek s kamínkem. Zírala jsem na něj jako kdyby se zbláznil. Tak co mám říct? Ano nebo ne? Je to přece JENOM rozhodnutí, které mi změní zbytek života! Teď babo raď!
"Chceš tančit?" zeptal se Joe a už stál na nohou a natahoval ke mně ruku "A hudba?" zeptám se nechápavě "Žádný problém" řekne Joe, odběhne a už uslyším krásnou pomalou písničku. Přitisknu se tedy k Joeovi a už ploužíme. Pak hrají další songy, které jsou už dosti rychlé takže to s Joem pěkně roztáčíme…no jo tancování nás prostě baví
pak konečně zahrají pomalou písničku Your guardian angel tak se k sobě znovu přitiskneme a pohybujeme se do rytmu. Cítím tu Joeovu nádhernou vůni, kterou tak zbožňuju a hraju si s jeho vlasy a taky cítím jak Joeovi ručičky pomalu sjíždějí z mých boků níž a níž…malinko se od něj odtrhnu a zadívám se mu do očí. Trochu se lekne a ty ruce dá zpátky na moje boky, jenom se na něj usměju a on zase sjíždí na jihslyšela jsem jak mu zběsile bije srdce, já jsem na tom nebyla o moc líp. Myslela jsem, že mi vyskočí z hrudníku jak prudce bilo. Pořád jsme si hleděli do očí a Joeovi se zase rozklepali ruce a vůbec celý se třást, snažil se to zamaskovat, ale moc se mu to nedařilo. "Joe se děje? Proč se tak klepeš?" zeptala jsem ho konečně "Já a klepat se?! To ne, se ti něco zdálo" mlžil Joe "No jasně, hele frájo, nehraj to na mě..tak co se děje?" nedala jsem se. Joe se na mě podíval a v očích měl zvláštní výraz strachu a radosti. "No já chtěl bych ti něco říct, ale nevim jak začít" řekl Joe smutně "Začni od začátku" řekla jsem a usmála se na něj. Asi mu moje poznámka moc nepomohla tak jsem ho radši políbila. "Tak co lepší?" zeptám se "Ale jo" rozzářil se Joe "Víš chci ti říct, že jsi ta nejúžasnější holka jakou jsem, kdy potkal a bez tebe by můj život stál za houby" řekl a já se na něj usmála "Vážně! Od tý doby co jsem tě spatřil nemůžu myslet na nikoho jinýho než jsi TY! Večer, když jdu spát tak chci abys ležela vedle mě a ráno, když se probouzím tak chci abys tam byla taky! Prostě tě potřebuju ve svém životě. Nevím co bude za rok, dva, pět, deset let, ale vim, že tě Miluju a to právě teď a chci, aby to tak bylo napořád. Proto se tě ptám Jennifer Gino Potterová…Vezmeš si mě?" vychrlil na mě Joe a poklekl přede mnou. V ruce držel krabičku a v ní byl krásný prstýnek s kamínkem. Zírala jsem na něj jako kdyby se zbláznil. Tak co mám říct? Ano nebo ne? Je to přece JENOM rozhodnutí, které mi změní zbytek života! Teď babo raď!
"Joe já…" dostala jsem ze sebe po dlouhé chvíli ticha. Joe se na mě podíval se smutkem v očích, věděl, že většinou, když se dlouho rozmýšlím tak řeknu NE!!
Pokráčko příště..:)
Napsala:Janča




















joooj nenapinaj a daj pokrackooo