Je to takhle správně? 7.
Ka.S.
Ráno sem se vzbudila a Tara už byla pryč.Na mém nočním stolku ležel vzkaz,že trenér jí vzal na kurty trénovat.Přijde v 11:00.Koukla jsem na hodiny.Půl desátý.Oblékla sem si župan a zalezla do koupelny.Dneska mi bylo líp,ale mohlo by to bejt ještě lepší.Koukla jsem do zrcadla a vykulila oči.
"Upss…"ujelo mi.Kruhy pod očima,bledá tvář a popraskané rty.Opláchla jsem si obličej a vyčistila zuby.Pak jsem opět zalezla do postele a změřila si teplotu.37,3.To ušlo.Zachumlala jsem se do peřiny a zavřela oči.Do 5ti minut jsem usla.
Vzbudilo mě roztříštění něčeho o zem.Prudce jsem se zvedla,což vyvolalo zamotání hlavy.Otočila jsem se směrem,odkud jsem slyšela rachot.Tara se skláněla nad rozbitým talířem a sbírala střepy.
"Prosím tě,co děláš?"vyjekla jsem a vyskočila z postele,abych jí pomohla sebrat pár střepů.
"Chtěla jsem ti přinést snídaňooběd,ale jaksi se to nepovedlo."pokrčila rameny a stydlivě se na mě usmála.Obrátila jsem oči v sloup.
"Nepořezala ses?"
"Ne,to je v poho.Hele…jak se cítíš?"
"Ujde to…ale teplotu ještě mám.Jen tak mimochodem…co to mělo být za oběd?"nakrčila jsem nos a zhnuseně koukala na nějakou hnědo-bílou břečku,která se z talíře rozlila všude kolem.
"To měla být krupičná kaše."pokárala mě a podívala se na mě pohledem jak-to-že-to-nevíš.
"Jo aha.Mno tak dík,ale já vůbec nemám chuť k jídlu.Zavoláš prosím tě,nějakou uklízečku?"vrátila jsem se zpátky do postele.
"Určo,hned jsem zpět."odložila střepy na zem a odběhla pryč.Po 5ti minut se Tara vrátila a za ní kulhala otrávená uklízečka.
"…louvám se,že jsem vás vyrušila od oběda."říkala zrovna Tara.Uklízečka na ní vrhla vražedný pohled.Tázavě jsem se podívala na Taru,ale ta jen zavrtěla hlavou a snažila se nevyprsknout smíchy.Uklízečka vše rychlostí blesku uklidila a vypadla z pokoje.Tara se svalila na postel a vyprskla smíchy.
"Můžeš mi vysvětlit,co se zase stalo?"
"Nemůžu…-" a znovu výbuch smíchu."-mno prostě já sem vpadla do toho jejího kumbálu a ona zrovna zkoumala svoje poprsí!"opět se začala smát ještě víc,pokud to ještě jde.Typický příznak puberťákaMno a protože i já jsem pořád v pubertě vyprskla jsem smíchy taky.
"Co se to tady děje?!"přiběhl trenér a zamračeně si nás měřil.
"Omlouváme se…"začla Tara.Trenér jí ale umlčel.
"Nemáš být náhodou v klidu a dostat se z toho co nejdřív?"otočil se na mě.
"A-ano.Už jsem v klidu."ujistila jsem ho a přitáhla si peřinu ke krku.Pak se trenér otočil na Taru."A ty už ses najedla?"
"Já?Já jo.Proč?"andělsky se usmála.
"Ve dvě máš další trénink."ukončil debatu a zavřel za sebou dveře.Tara se po mě otráveně podívala.
"To je strašný!Další trénink.On mě snad chce uhnat!"vztekala se a začla se převlíkat.
Když v půl druhý Tara odešla,pokusila jsem se znovu usnout,ale nešlo to.Opět mě rozbolela hlava a tak jsem si vzala prášek.Pak jsem uslyšela zaklepání na dveře."Ježiš,kdo to zase je."ujelo mi otráveně.Vyhrabala jsem se ze svého hnízdečka a šla otevřít.Cestou jsem ještě u zrcadla pročísla vlasy.A pak jsem otevřela dveře.Stál tam Joe.Vykuleně jsme na něho zírala a on se usmál."Ahoj,neruším?"zeptal se zdvořile a úsměv se mu ještě více roztáhl."N-ne.Pojď dál.Jo…"koktala jsem a uvolnila mu přístup do pokoje.
"Posaď se,třeba tady.Nebo si přitáhni židli k posteli."ukazovala jsem.Pak jsme zalezla do postele.Přisunul si židli k mojí posteli."Tak jak ti je?"prohlídnul si mě."Trapně?"zrudla jsem.Byla sem nemocná a v posteli a vedle mě sedí Joe Jonas.Zasmál se."Nemusíte bejt trapně.Já sem taky občas nemocnej." "To je možný,ale vedle tebe nesedí třeba Shakira."ušklíbla sem se.Vyprskl smíchy."Ne.To nesedí.Ale to je jedno.Ale teď opravdu.Jak ti je?" "Ujde to.Mohlo by to bejt ale lepší."pokrčila jsem rameny.
Pokráčko příště…
"To měla být krupičná kaše."pokárala mě a podívala se na mě pohledem jak-to-že-to-nevíš.
"Jo aha.Mno tak dík,ale já vůbec nemám chuť k jídlu.Zavoláš prosím tě,nějakou uklízečku?"vrátila jsem se zpátky do postele.
"Určo,hned jsem zpět."odložila střepy na zem a odběhla pryč.Po 5ti minut se Tara vrátila a za ní kulhala otrávená uklízečka.
"…louvám se,že jsem vás vyrušila od oběda."říkala zrovna Tara.Uklízečka na ní vrhla vražedný pohled.Tázavě jsem se podívala na Taru,ale ta jen zavrtěla hlavou a snažila se nevyprsknout smíchy.Uklízečka vše rychlostí blesku uklidila a vypadla z pokoje.Tara se svalila na postel a vyprskla smíchy.
"Můžeš mi vysvětlit,co se zase stalo?"
"Nemůžu…-" a znovu výbuch smíchu."-mno prostě já sem vpadla do toho jejího kumbálu a ona zrovna zkoumala svoje poprsí!"opět se začala smát ještě víc,pokud to ještě jde.Typický příznak puberťákaMno a protože i já jsem pořád v pubertě vyprskla jsem smíchy taky.
"Co se to tady děje?!"přiběhl trenér a zamračeně si nás měřil.
"Omlouváme se…"začla Tara.Trenér jí ale umlčel.
"Nemáš být náhodou v klidu a dostat se z toho co nejdřív?"otočil se na mě.
"A-ano.Už jsem v klidu."ujistila jsem ho a přitáhla si peřinu ke krku.Pak se trenér otočil na Taru."A ty už ses najedla?"
"Já?Já jo.Proč?"andělsky se usmála.
"Ve dvě máš další trénink."ukončil debatu a zavřel za sebou dveře.Tara se po mě otráveně podívala.
"To je strašný!Další trénink.On mě snad chce uhnat!"vztekala se a začla se převlíkat.
Když v půl druhý Tara odešla,pokusila jsem se znovu usnout,ale nešlo to.Opět mě rozbolela hlava a tak jsem si vzala prášek.Pak jsem uslyšela zaklepání na dveře."Ježiš,kdo to zase je."ujelo mi otráveně.Vyhrabala jsem se ze svého hnízdečka a šla otevřít.Cestou jsem ještě u zrcadla pročísla vlasy.A pak jsem otevřela dveře.Stál tam Joe.Vykuleně jsme na něho zírala a on se usmál."Ahoj,neruším?"zeptal se zdvořile a úsměv se mu ještě více roztáhl."N-ne.Pojď dál.Jo…"koktala jsem a uvolnila mu přístup do pokoje.
"Posaď se,třeba tady.Nebo si přitáhni židli k posteli."ukazovala jsem.Pak jsme zalezla do postele.Přisunul si židli k mojí posteli."Tak jak ti je?"prohlídnul si mě."Trapně?"zrudla jsem.Byla sem nemocná a v posteli a vedle mě sedí Joe Jonas.Zasmál se."Nemusíte bejt trapně.Já sem taky občas nemocnej." "To je možný,ale vedle tebe nesedí třeba Shakira."ušklíbla sem se.Vyprskl smíchy."Ne.To nesedí.Ale to je jedno.Ale teď opravdu.Jak ti je?" "Ujde to.Mohlo by to bejt ale lepší."pokrčila jsem rameny.
Pokráčko příště…



















