Je to takhle správně? 8.
Ka.S.
"Chtěl bych,aby si přišla na náš další koncert.Teda pokud chceš…" řekl znenadání.
"No já nevím,to víš,nevím za jak dlouho se uzdravím a pak chci dohnat tréninky v tenise.Ale kdybych vše stíhala a trenér mě nezmordoval,tak bych mohla přijít." Pousmála jsem se.
"Dobře.No asi už půjdu.Máme ještě s klukama nějaký rozhovory,takže…" omluvně na mě kouknul.
"Jo,tak to jo.No,díky,že ses tady stavil."
"Klidně přijdu i zítra." Pokrčil rameny.
"Jo?Ale to nemusíš.Teda už takhle sem ti hodně dlužná.Odvoz,bunda,…" mávla sem nad tim rukou,ale hrozně moc jsem chtěla,aby znovu přišel.Aby si na mě zase někdy vzpomněl.Aby si se mnou povídal a smál se.Dobře,dobře,už se klidním xD
"Ještě ti napíšu." Odnesl židli k našemu přeplněnému stolku a otočil se na mě a usmál se.Opět jsem byla ráda,že ležím.Nevím jestli mi to snad nedělá schválně!Jenže zlobit se na něj nejde.
"Fajn.Tak…tak se měj hezky.A užij si rozhovory.Jdu s tebou ke dveřím." Začla jsem se zvedat.
"No tak to v žádnym případě.Lež." chytl mě za ruku a přidržel na posteli.Zhluboka se mi díval do očí.Panebože!!!Asi se v nich utopím.
"Jsem nemocná.Chytneš to." Pípla sem.Přivřel oči a pokýval hlavou.Pak je zase otevřel a usmál se na mě.
"To vím.Ikdyž…To je jedno.Měj se hezky.Ahoj." mávnul na mě.
"Ikdyž?" přinutila jsem ho,aby se na mě znovu otočil.
"To neřeš."usmál se pokřiveným úsměvem.
"Aha.No tak to teda ahoj." Zachumlala jsem se do peřiny a zavřela oči.Joe se rozešel ke dveřím a já už pak jen slyšela,jak se zabouchly.Posadila jsem se a přetáhla se polštářem přes hlavu.
"TO BYLO TAK TRAPNÝ!!!" vykřikla jsem a padla zpátky na matraci.Co mělo znamenat to ikdyž?Polštářem jsem si přetáhla přes hlavu a tak i usnula.
"Kariiiin!!!Vstávej!!!" začal se mnou někdo lomcovat.Kdo jinej než Tara.až se uzdravím,uškrtím jí!Ucítila jsem bolest hlavy a celého těla.už musel být večer.
"Co je?" zahuhlala jsem.Už sem neměla polštář na hlavě.Měla jsem ho pod hlavou.
"Jak co je?Úplně hoříš!!!Změř si teplotu.Hned!" nakázala a podávala mi teploměr.
"Ano,madam." Ušklíbla jsem se a poslušně si vzala teploměr.Podle jejího výrazu by mi nejradši jednu přetáhla přes hlavu,ale věděla,že jsem marod.Po pěti minutách mi teploměr vyškubla z ruky.
"Zase 38,4." Asi se picnu.
"A co se děje?Vezmu si prášek.A je večer.Vždycky se to zhorší." Uklidňovala jsem jí.
"Jak myslíš." Odpochodovala na večeři.Co se s ní děje?Že by jí trenér tak moc zřídil,že je naštvaná i na mě.Musím to z ní nějak dostat,slíbila jsem si.
"Tak co se děje?" sedla jsem si,když se Tara vrátila.
"Ale ani se neptej!Trenéra popadl amok a chce zítra zase trénovat!A to už od 9 do 12 a pak od 2 do 5.!!!Je to normální?Musíš se uzdravit!!!" prosebně na mě koukla jako by čekala,že se najednou zvednu a řeknu,že sem jenom simulovala.To jsem ale bohužel udělat nemohla,protože mi vůbec není dobře.
"Byl tady Joe." Změnila jsem téma.
"Kecáš!A co?" okamžitě se začala vyptávat.
"No,povídali jsme si." Uculila jsem se.
"A?" naznačila a povytáhla obočí.
"A?Co zase?" dělala jsem blbou.
"Sakra,Karin.To ti nedošlo?Chci vědět jestli ste se políbili!" vybuchla.
"Vím,co si po mě chtěla,ale chtěla jsem tě chvíli podusit." Zazubila jsem se.Obrátila oči v sloup a opět se na mě podívala.Ještě chvíli jsem to natahovala.
"Nepolíbili.Nakláněli jsme se k sobě a já řekla,že sem nemocná,že nechci,aby to chytnul.A on řekl,že to ví a ještě ikdyž,ale to pak už nedopověděl!!!"vychrlila jsem ze sebe.
"Děláš si srandu?Ty smu zrovna v takový chvíli řekla,že si nemocná?!!!Ty si kopyto." Začala se dusit smíchy.Mrskla sem po ní polštář,zalehla a zavřela oči.Byla jsem zase unavená a nedělalo mi problém usnout.
Pokráčko příště…a pište komentíky pls,díky papa



















