close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

FFka - Díky mami

DÍKY MAMI 5.DÍL

15. května 2009 v 19:40 | Peťka

DÍKY MAMI 5.DÍL


PO 15-TI MINUTÁCH:
"Bylo to nádherný" řekla jsem. Podívám se na Nicka: "Jo to bylo" odpověděl. Ach ne, začínám se klepat zimou…"Není ti zima??" zeptal se mě Nick. "Ne to je dobrý", najednou i Nick začíná sundávat bundu a dává mi jí kolem ramen. "Nech si jí, bude ti zima", řekla jsem a začala jsem se smát. "Neboj, nebude. Teda jen když mi dáš ještě jednu pusu" "O.K. a děkuju za tu bundu.", odpověděla jsem a pousmála jsem se. Začali jsem se o5 líbat. "Hele Nicku, nepůjdeme už??" "Jo to beru, protože už mi začíná taky bejt zima", jakmile to dořekl, tak jsem okamžitě vybouchla smíchy:-D. Už stojíme před našima dveřmi. Ještě si dáme poslední pusu, která se mimochodem trochu protáhla. Najednou otevře Kev dveře a čumí na nás s vyvalenýma očima. A aby toho nebylo málo, tak v ruce drží pytel s odpadky a řve: "Hej Joe, dělej, pojď sem!" "Co je zas??", ozve se z obýváku. "Mno tomu nebudeš věřit, právě jsem načapal tyhle dva, jak se líbali." "Cože??" zařval Joe a okamžitě přiběhl ke dveřím . "Takže jsem měl pravdu.. Tak šup, dej mi těch 10 babek" řekl Joe. "Co?? Jakejch 10 babek??" řekli jsme s Nickem najednou. "No my jsme se vsadili, že se ještě dneska dáte dohromady". Omg, asi je zastřelím…a nebo se na to vykašlu.. Je to naše věc, a ne jejich. "Aha, tk to je teda super. Jdu si ještě dobalit a pak si pudu lehnout." Řekla jsem jim, ještě jsem dala Nickovi pusu na tvář. Nick mi jí oplatil, a samozřejmě by se to neobešlo bez Joeova komentáře : "Tak už toho nechte vy dvě hrdličky". "Tak dobrou" řekla jsem jim a všichni odpověděli najednou: "Dobrou". Tak jdu nahoru po schodech a zase si začínám zpívat WHEN YOU LOOK ME IN THE EYES. Když vejdu do pokoje, tak si zapnu rádio. Pořád dokola poslouchám dvě písničky: When You Look Me In The Eyes a A Little Bit Longer. A Little Bit Longer je moje nejoblíbenější písnička proto, že jí celou zpívá jen Nick. Najednou usnu. Probudí mě vypnutí rádia. Otevřu oči a vidím Nicka. "Jé promiň, nechtěl jsem tě probudit. Tak já zase jdu. Dobrou" řekl šeptem. "Počkej, nikam nechoď. Pojď ke mně.", zase jsme se začali líbat. Líbá tak úžasně . "Nicku?" "Ano?!" "Mám na tebe takovou prosbičku, ale možná se ti to bude zdát blbý". "Povídej", "Nemohl by si mi zazpívat A LITTLE BIT LONGER? Prosímmmm", řekla jsem mu a hodila jsem na něj psí očka. " Jo, určitě..Pro tebe všechno", řekl a začal zpívat: "Got the news today, doctor said I had to stay. A little bit longer and I'll be fine.." Zase jsem usnula. Jen jsem cítila, jak mě Nick políbil na tvář a zaklapl dveře. Ráno mě přišla vzbudit mamka: "Vstávej zlato, ať se stihneš ještě nasnídat. Máš už všechno zabalené?" "Ahoj mamí, jo, snad už jo. Za 15 minut budu dole, jo?" "O.K. Jo a mimochodem, už vím o tobě a Nickovi" mno nazdar.. "A kdo ti to řekl?? Joe??" "Jo" odpověděla a pousmála se. Mno super, takže teď to ví i mamka. Mno ale stejně by se to jednou dozvěděla. Takže je to vlastně jedno.

DÍKY MAMI 4.DÍL

3. května 2009 v 21:00 | Peťka
Tak po dlouhé době jsem dávám další díl mojí FFky..snad se bude líbit..a btw..vždycky něco vypráví buď Carmen nebo Nick..a vždycky top ten jeden opakuje..tak aby z toho nebyly pak zmatky..;-)


DÍKY MAMI 4.DÍL
CARMEN:
"Asi sem se zamilovala", "no ale to by si měla bejt spíš veselá ne??". "No to jo, ale já se zamilovala do NICKA JONASE" "No ale to není žádná novinka,ne?". "No to ne, ale teď je to opravdický, před tim to bylo platonický!!". "Co??" koukala na mě s vykulenejma očima jak na blázna. Tak sem jí to všecko řekla: "No oni jsou u nás doma,všichni tři!" "Co?? Tobě už z nich fakt hrabe", začla se mi smát. "Ale to je pravda, stěhuju se do Ameriky. Přišla sem se s tebou rozloučit.". "To jako fakt??" "Jj". "Ale to mi přece nemůžeš udělat", viděla jsem,že má slzy v očích. "Ale já se tam hrozně těšim, budem bydlet vedle kluků v New Jersey." "To jako fakt??" "jo. A teď z5 k tomu Nickovi". "Jo tak povídej, co se stalo?". "No..přišel ke mně do pokoje a chvíli sme si povídali. Pak jsem mu řekla, že mu něco musim říct. Už sem to nakousla,ale zrovna nás vyrušila máma,že máme jít na oběd.". "No a co je za problém??" zeptala se Lenka. "No já právě nwm,jestli mu to teda mám říct." "Tak ještě radši chvíli počkej, třeba ti to pak řekne sám. Dyť se znáte teprv asi 4 hodiny, a možná ani ne.". "No tak asi máš pravdu. Díky Leni.", "No nemáš zač. A usmívej se aspoň, ať si o tobě nemyslí, že si takhle smutná pořád." "O.K. Tak se měj, určitě si budem psát jo??". "Mno to je jasný. Tak pa a pozdravuj kluky.", odpověděla mi smutně Lenka. Tak Lenka mi sice poradila, ale stejně nevim, jestli jí mám poslechnout. Už je půl 6, už bych měla jít asi dom, určo už bude večeře. Vcházím do dveří,a všichni už jedí. "Ahoj všichni", pozdravim jako první, protože si mě jak vidno nikdo nevšim. "Ahoj zlato, tak jak to Lenka pobrala??" "Jo celkem v poho. Mám vás všechny pozdravovat. Jdu nahoru,jo?". "Ty nemáš hlad zlato?", zeptala se starostlivě mamka. "Ani ne,díky. Zatím". "O.K.". Zavři dveře od pokoje,a jako obvykle si pustim rádio, a CD JONAS BROTHERS. Zase se zaposlouchám do mé oblíbené písničky "When you look me in the eyes", že ani neslyším, že někdo vešel do mého pokoje. Rychle se otočím, protože sem najednou zaslechla, jak někdo něco položil na stůl. "Jé ahojky Nicku", "Ahoj Carmen, přinesl jsem ti něco k jídlu", řekl a pousmál se…"Mockrát děkuju" odpověděla jsem mu a odejmula sem ho. Panebože..tak krásně voní..:-D." Tak povídej, cos mi před tim chtěla říct??" "Už nic", "Fakt ne?? Já myslel, že to bylo důležitý" "No to je jedno, už to neřeš. A jak se ti tu vlastně líbí??" Radši jsem rychle odběhla od tématu. "jo máte to tu pěkný, ale zatím jsem toho moc neviděl. Nechtěla by si mě tady po Praze trochu provést? Že bysme se tu spolu naposledy prošli. Co ty na to??". "Jo to je dobrej nápad. Já se jenom převlíknu, jo?? Za 0 min dole,jo??" navrhla sem. "Dobře já se taky převlíknu, tak zatím pa." Tak co si mám vzít na sebe?? Asi si vezmu tyhle černý roury a tohle červený tílko. Ještě se namaluju a můžu jít. Hlavně se musim chovat přirozeně, ať na mě nic nepozná.

Díky mami 3.

6. dubna 2009 v 17:46 | Peťka

Díky mami...


NICK:
Tak jsem se posadil a zeptal sem se jí: "A kolik ti vlastně je??" "14",odpověděla tim svým úžasnym hlasem. A já na ní: "Ty jo,to já myslel,že ti je tak 16-17, protože vypadáš úžasně". Najednou zčervenala. Kdybych se na ní díval ještě chvíli, tak bych to asi nevydržel a musel bych jí políbit. Potom jsem se jí zeptal na barvu jejich zdí, protože byli celé pokryty "našimi" plakáty. A ještě jsem se jí chtěl zeptat, koho z nás 3 má nejradši, ale než jsem to stačil doříct,tak mi do toho skočila a řekla: "TEBE". Pak se posadila vedle mě na postel a řekla: "Hele Nicku, musim ti něco říct. No víš, já tě..já..", nestihla to ani doříct, protože najednou zařvala paní Brownová, abysme šli na oběd. Vesele sem jí odpověděl: "no tak mi to řekneš potom", ale viděl jsem,že je nějaká smutná. I když se zrovna nesmála, tak vypadala pořád úžasně. Ten oběd byl fakt výborném, asi k nim budu chodit častěji na oběd. Dneska sem poprvé jed řízky, ale byli fakt výborný. Carmen se už aspoň usmívala. Bráchové ale poznali, že se něco děje a snažili se jí aspoň rozesmát. Když jsme dojedli, tak šla Carmen zase do svýho pokoje. Kluci se mě pořád ptali co se děje,a le já to taky nevěděl.

CARMEN:
Tak jdeme dolů na oběd. Mamka udělala řízky. Pořád sem na to musela myslet. Kluci se mě snažili rozesmát.Doufám,že klukům ten oběd aspoň trochu chutná. Joe: "Na to,že jsem tohle jídlo jedl poprvý, tak mi moc chutná!", Kev jen přikývl. Už jsem dojedla, tak jdu pomalu do pokoje (o5). Když už jsem skoro nahoře, tak akorát slyšim, jak se Joe s Kevem ptají Nicka,jestli neví co mi je. Vešla jsem do pokoje a zapínám rádio. Mám v ruce svůj telefon, a volám svý nejlepší kámoše, jestli k ní můžu na chvíli zajít, že jí potřebuju něco říct. "Tak za 20min u mě před barákem,jo??", odpověděla. "O.K" a zavěsila sem. Příprava mi trvá 5min. Najednou slyšim někoho zamnou, kdo zpívá písničku "When You look me in the eyes", která mi právě hraje v rádiu (btw, je to moje nej písnička:-D). Najednou si uvědomim,že je to Nick. "Jé ahoj Nicku", "můžu?", zeptal se nejistě. "Jj určo, ale za chvíli musim jít,jo??". "JJ, a kam jdeš?? Teda pokud to není tajný" pousmál se. "Jdu se rozloučit se svojí nejlepší kámoškou. Hele už fakt musim. Tak ztm.". "Pa" odpověděl Nick. "Mamííííííí!!!!" zařvala sem, až se Kev lekl a spad ze židle(protože seděl jen na krajíčku:-D). "Ano zlato??" koukla nejdřív na Keva a pak až na mě:-D. "Jdu se rozloučit s Lenkou. Hele Keve si v pohodě??" "O.K. a pozdravuj jí", řekla mamka a do toho se přidal Kev: "JJ,dík za zeptání:-d" "Tak pa"

Za 5 minut:
"Ahoj Leni" "Ahoj Carmen, co je ti??", zeptala se Lenka opatrně, protože viděla, že mi něco je… "Asi sem se zamilovala"...

Díky mami 2.

29. března 2009 v 14:33 | Peťka

Tk tady je další díl mojí FFky..Snad se vám bude líbit..

Díky mami...


NICK:
Mezitím, co jsme si povídali s paní Brownovou, tak najendou musela zavolat svý dceři. Za 15 min přišla. Otevřela dveře a zůstala tam stát jako solný sloup, koukala na nás s vykulenýma, ale krásnýma očima. Byla tak sladká. Její mamka prolomila ticho: "Ahoj zlato, tohle jsou…" ani to nestačila doříct a Carmen jí do toho skočila a dodala: "JONAS BROTHERS". Najednou měl Kev další svojí debilní připomínku: "Ty nás znáš???" Málem jsem vybouch smíchy, ale nakonec jsem to vydržel. "No jasně, kdo by vás neznal??", řekla svým úžasným hlasem…Bože..Ona je tak krásná-asi jsem se zamiloval….Po půl hodině, co odešla, aby si zabalila, tak jsem se sebral,a šel jsem za ní. Zůstal jsem stát mezi jejíma dveřma s otevřenou pusou. Carmen se převlíkla a vypadala nádherně. Zrovna si zpívala "SOS", a když si mě všimla, tak okamžitě přestala. "Je..co tu děláš Nicku?? Já myslela,že si dole povídáš s mojí mamkou?!?!??". "Mno to jo,ale už mě to tam nebavilo", řekl a pousmál se. "Aha, tak pojď dál a posaď se". Řekla a ukázala na postel.

CARMEN:
Jdu nahoru do svýho pokoje a ještě jednou se otočim. Vidim,jak se na mě Nick dívá s těma jeho krásnejma hnědejma očima. Usmívám se a jdu dál, a pokračuju zase ve svým zpívání.

Díky mami 1.

21. března 2009 v 20:48 | Peťka

Ahujky..tk tady je 1.díl mojí FFky..tak snad se vám bude líbit…Pište do komentíků..paaaa MVR


Díky mami...

Byl poslední den školy a já už se těšila na odpoledne,až pudu s kámoškama na nákupy. Celej den jsem ve škole přetrpěla jen díky hudbě od Jonas Brothers.
Když už jsem byla na cestě domů,tak jsme se s kámoškama "zasekli" v kavárně. Najednou mi zavolala mamka, ať sebou hodim a nikde se neflákám….Prej mi potřebuje něco říct a že pro mě má nějaký překvapení. V telefonu jsem slyšela nějaký anglický hlasy. "Hele holky, už musim… Máma." "Tak paaa" odpověděli všecky jednohlasně. Když sem dorazila před barák, tak jsem ještě vytáhla z tašky zrcátko, abych se upravila….Vcházím do dveří-OMG mě asi klepne!!! "OMG" zařvala jsem na celý dům. Zůstala jsem tam stát jako solný sloup s otevřenou pusou. Nemohla jsem tomu uvěřit. Sedí na našem gauči a pijou z našich skleniček…..JONAS BROTHERS!!!! Koukám na ně s vyvalenýma očima a s pusou dokořán. Mamka jako první prolomila ticho: "Ahoj zlato. Tohle jsou..". Ani to nestačí doříct a už tu její větu dopovídám za ní: "Jonas Brothers". Najednou se ozve Kev : "Ty nás znáš??". Otočím se na Nicka, který stěží zadržuje smích :-D. "No jasně…Kdo by vás neznal" pousmála jsem se. "Ahoj, já jsem Nick", začal, aby tu nebylo takový ticho. "Ahoj, já jsem Carmen" představila jsem se jim. "Ahoj,já jsem Joe" "Já jsem Kevin". "Těší mě", odpověděla jsem jim.
 
 

Reklama