close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

FFka - Sophie E. Scott

Sophie E. Scott... 2. //Srdce na správném místě//

16. dubna 2009 v 18:53 | CathyS
Moc vám děkuju za komentíky... Popravdě sem nečekala, že se tahle FeFka chytne, ale mile ste mě překvapily... Díky přeju hezké počtení nad další kapitolou... CathyS


II. Srdce na správném místě...

...S matkou si povídali ještě dlouho, téměř celé odpoledne, ale už brzy k večeru Soph cítila obrovskou únavu. Byla ještě rozlámaná z letadla a i když měly s matkou ještě tolik veselých i jiných historek, usoudila, že ráno je moudřejší večera a šla si lehnout už kolem deváté...

Její matka však neodolala a pár minut potom co si Sophie šla lehnout do svého pokoje, kde se od jejího odjezdu do Anglie téměř nic nezměnilo, jí šla zkontrolovat. Chvíli jenom nevěřícně, téměř se zatajeným dechem pozorovala svojí spící holčičku a neodvážila se přistoupit blíže. Po chvíli se tiše posadila vedle postele a hladila Sophie po vlasech, tak jak to dělávala, když byla Soph ještě malá. "Vždyť mi zítra zase neodlétá." pomyslela si a tak sešla po schodech dolů do obýváku.
Téměř celou noc zůstala Sophiina matka vzhůru a vzrušeně, s obrovkým údivem si pročítala její nejnovější román. Dychtivě otáčela stránku po stránce a přemýšlela nad tím, jak se asi Sophie cítila, když ten román psala. Její dva poslední romány nekončily zrovna Happy Endem. Spíše v zoufalství a slzách hlavních hrdinů i čtenářů. Když byla Sophie pryč, taky se necítila nejlépe. Mnohokrát si přehrávala, co se Sophie podniknou až se vrátí z pozaoceánské cesty, ale teď když ji má konečně u sebe by nejraději zůstala sedět vedle její postele a sledovala ji, jak lehce oddychuje.
Sophie o své nové knize mluvila v menších obavách, přece jen postrádala její osobitý nadhled a špetičku nadsázky, které byli u jejích předchozích knih samozdřejmostí. Sophie matce vyprávěla o tom kde sbírala inspiraci a samotnou jí udivilo, že tam taky patří. Sophie ji vždycky vyčítala, že si po odchodu jejího otce nikoho nenašla a rači se trápila sama...


---Další ráno---

Sophie se ráno vzbudila už kolem sedmé. Ne, že by v Anglii vstávala později, ale doma měla v plánu lenošit a to znamenalo vylést z postele až tak k obědu. Jenže oslepující slunce, které se dralo škvírkami v žaluziích jí nedalo a tak vylezla z postele už časně ráno.
Nejdřív měla v plánu navštívit koupelnu, ale bolest hlavy byla silnější a tak zamířila rovnou do kuchyně pro aspirin. Po schodech se jí šlo z těžka, jako by bolest s každým dalším krokem narůstala, ale když šla kolem pootevřených dveří do obýváku musela se zastavit. Potichu je otevřela a vešla do pokoje. Její matka tam ležela na pohovce, s kruhy pod očima a v rukou svírala Sophiin rukopis, jako by šlo o nějaký poklad. Sophie se jen pousmála, vzala jí z rukou svůj nedodělaný román a položila ho na stůl. Automaticky šla najít do malé komody pod oknem nějakou přikrývku. Matku z lehka přikryla a políbila ji na čelo. "Mám tě ráda." řekla, vzala si do rukou rukopis a odešla do kuchyně.
Na snídani neměla ani pomyšlení, hlava jí i pojednom aspirinu nesmyslně bolela dál a na dopsání románu měla už jen pár dní. I přesto si sedla ke stolu a snažila se vymyslet pokračování svého díla. Když jí konečně přepadla můza, otevřela rukopis na konci svého psaní, a k vlastnímu překvapení tam byl přilepený vzkaz na tyrkysově modrém papírku.

Takhle je to dokonalé holčičko.
Radči žij, než bude pozdě.
Mám tě ráda, máma.

"Já tebe taky." naznačila rty a listy papírů zase zavřela. "Vlastně má pravdu." řekla si, popadla příjemnou jarní bundu a vyšla ven z domu. Venku bylo nádherně, dokonaleji už by začátek května v New Jersey vypadat nemohl...

Sophie E. Scott... 1. //Návrat domů//

29. března 2009 v 18:30 | CathyS

Ahoj holky... vím, že sem vám slíbila druhou sérii FeFky "Kafe?lodičky? Nebo skutečný příbeh..." a moc vám děkuju za krásný komentíky... 2sérka samozdřejmě bude, ale teď si chci dát chviličku pauzičku...
Tahle FeFky bude, podle mého názoru trochu netradiční. Ani nevím, jestli se vám to bude líbit, protože ani tak moc FeFka není, ale už dlouho se mi rojí hlavě zvláštní až realistické náměty a i když si nejsem jistá tím, že je dokážu správně spracovat, dokud to neskusím nepoznám... Tak doufám, že se vám to alespon trošku zalíbí... Hezké počtení přeje CathyS


I. Návrat domů...


Sedí na posteli a upřeně se dívá do prázdného pokoje, který byl na několik uplynulých let jejím útočištěm. Tak zmatená jako nikdy projíždí očima celý pokoj a říká si "Proč?"...
Právě dneska vyklízí hotelový pokoj ve, kterém se odehrály jedny z nejdůležitějších okmžiků jejího života. Všechny svoje i Kevinovi věci už stihla naskládat do svého zlatavého "Land Roveru" a tak se jen prázdně dívá na poloprázdný pokoj plný vzpomínek.
"Tuhle část života už sem skončila..." mumlá si. "...teď už mě snad čeká jenom to dobré." se slzami v očích vezme do rukou poslední krabici plnou zbytečností a vychází ven. Plna bolesti a vzteku jde chodbou směrem k recepci, aby jim oznámila, že pokoj je prázdný. Srdce se jí rozpadá tou nejkrásnější bolestí, ale jako správná Sophie E. Scott na sobě nedává nic znát.
"Pokoj je vyklizený, ostatní věci už jsou vyřízeny. Jen jsem se chtěla rozloučit Brendo." řekne s těžkým srdcem a položí si krabici k nohám. Brenda urychleně oběhne stolek a vrhne se Sophie kolem krku. "Budete mi chybět Sophie." "Oh... vy mě také Brendo." přitiskla ji k sobě, ale slzy v sobě ještě zadržela. Ty dvě se za poslední roky už dobře znaly, byly něco jako svoje spovědní vrby. Brendin příběh byl pro Sophie velkou inspirací a jejich podobné osudy je nejspíš zblížily, i přesto Brenda vždy věděla, kde je její místo a, že se k ní Sophie na veřejnosti nebude hlásit i, když to někde pod maskou byla úžasná ženská. "Možná, že se nevidíme naposledy." přemýšlí Brenda nahlas. "Možná... Teď se asi dlouho neuvidíme, ale jakmile budu mít do Hollywoodu cestu, budu chtít za každou cenu bydlet v tohle hotelu." zvedne krabici, naposled mávne na Brendu a jde směrem ke dveřím. Oslňující slunce a příjemní větřík Sophie, alespoň trochu zlepší náladu. V autě si v klidu zapne klimatizaci, nasadí sluneční brýle a společně s písničkami od Beyoncé zamíří přímo k domu Jonasových...


Asi bych měla začít od začátku... Sophie E. Scott je nadějnou spisovatelkou světového formátu. Už když v 8mi letech napsala svou první básničku a se zapálením jí podobným jí recitovala všem svým známím poznala co v ní je. A když v 16ti začala překládat první filmové dialogy, byla si naprosto jistá jak se bude její život ubírat dál. V 19ti odletěla z New Jersey do Anglie, kde mohla v Lonýně díky stipendiu studovat obor scénáristiky a režisérství na jedné z nejprestižnějších škol.
Vzdát se poklidného života v New Jersey pro ní bylo nepředstavitelné, ale její nejlepší kamarádka DeDe i mamča jí v tom naplno podporovaly. Jenže Sophie se v Londýně cítila jako ve vězení a tak dělala to co nejvíc miluje. Psala! Její první román se docela slušně uchytil a druhý se dostal na 5té místo Londýnského žebříčku. Sophie aniž by chtěla se stala veřejně známou osobností a její život se jako by ze dne na den od základů změnil. Hned jak dokončila studia se rozhodla vrátit domů. Daleko od snobských večírků a paparaziů, kteří jí po napsání druhého románu nechtěli dát pokoj...


---New Jersey---Minulost---
 
 

Reklama