FFka - What Is Right?
10. února 2009 v 16:52 | Janča
What Is Right? 11.
Tak sem tady zase, s novým dílkem…ať se líbí děkuju za komenty...
Vrazila jsem dovnitř a říkám "Tak už dost! Okamžitě mi řekni, kde si byla, prosíííím, jsem děsně zvědavá" "No tak dobře" řekla Nikol poraženě. "Potom co jste s Joem odešli, jsme si s Nickem začali povídat a povídat, pak jsme zašli i na nějaké atrakce atd., Nick mi vystřelil růži z papíru" vyprávěla Niky nadšeně "Pak mě zavedl na svoje oblíbené a tajné místo, samozřejmě ti neřeknu, kde to je, to by mě Nick zabil. No a tam jsme si zase povídali a než jsme se nadáli tak jsme se líbali, bylo to úžasný, asi jsem se zamilovala" řekne Niky a září přitom jako sluníčko "Wow, vy to teda berete hákem, ale jestli to tak cítíte tak je to v pohodě" řeknu s úsměvem "Takže spolu teda chodíte?" "Ne, to ne, teda asi, ještě jsme o tom nemluvili" řekne Niky. "Dej tomu čas, to bude dobrý" "Díky ségra" řekne Niky a obejmeme se. "Hele a co podnikneme?" ptá se Nika "No volal mi Richie (Us5), že je ve Státech takže jsme se domluvili, že zajdeme na oběd a projdem obchody, pojď s náma" "No a nebude mu to vadit?" zeptá se Nika "Blázníš??? Bude rád, že tě uvidí, minule byl smutnej, že jsi nepřišla" "Tak Oki"
Před obchoďákem:
"Tak, kde je?" zeptá se mě Niky "Hele klídek ještě nejni jedenáct, objeví se, neboj". Jen to dořeknu tak mi někdo zakryje oči rukama a zeptá se "Kdo to je?" "Hmmm, že by Christopher Stringini?" "Sakra jsem provařenej" řekne Richie a sundá mi ruce z očí "Ahóóój" vykřiknu a obejmu ho "Strašně ráda tě vydím, chyběl si mi" "Tys mi taky chyběla, neměl sem s kym pořádně pokecat" Abyste rozuměli s Richiem jsme velcí kámoši znám se vlastně se všema klukama z Us5.
5. února 2009 v 19:51 | Janča
What Is Right 10.
Další dílek..znovu děkuju za komenty…
Něco mě napadlo: "Počkejte chvilku" řekla jsem, všichni se zarazili a čekali co ze mě vypadne "Kluci tam takhle jít nemůžou, chci říct, že tam určitě bude spousta jejich fanynek a já bych nerada, aby je rozsápaly hned jak je uvidí" "Tak co tedy navrhuješ?" zeptá se Kevin "No, co třeba se nějak převléct nebo zamaskovat?" řeknu s úsměvem a v hlavě už vymýšlím jak to provedeme. "Super nápad" řekne Joe "Ale má to háček, kostým Spider-Mana jsem si nechal doma, takže asi budu muset jít za sebe" a svěsí smutně hlavu. "Chvilku taky počkejte" řeknu a vběhnu do areálu. Sakra, kde jenom má ten stánek, řeknu si a rozhlížím se okolo sebe. Po chvíli hledání jsem našla to co jsem potřebovala. "Ahoj Dave" pozdravím kámoše ze školy "Ahoj Jenny, tak co, chceš nakreslit na obličej nějakou masku? Né, že bys to potřebovala" "Seš hodnej Dave, ale spíš bych potřebovala pár těch barviček půjčit, neboj za chvilku ti je vrátím" poprosím ho "No, že si to ty, tak si vyber jaký chceš, ale co nejrychleji mi je vrať" "Jasně, neboj se, si zlato, děkuju" řeknu a pošlu mu vzdušnou pusu. Sbalím pár líčidel a letím zpátky za partou. "Tak jsem tady" řeknu zadýchaně "To jsme rádi, ale pořád jsi nám neřekla ten tvůj plán" řekl Nick "To je jednoduchý, mám půjčený barevný líčidla, takže vás nalíčíme, aby vás nikdo nepoznal a budete mít klid" řeknu a všichni nadšeně souhlasí. Joe ke mně přijde a říká "Víš, že tě miluju?" "Neslyšela jsem co si říkal?" neodpověděl a místo toho mě políbil. "Hele vy dva nechte toho miliskování a pojďte něco dělat" řekne Péťa a my jí poslechneme. Dali jsme se tedy do práce: Amy, Terka a Káťa si vzali Frankieho, Péťa a Kriky líčily Keva, Nikole jsme nechali Nicka, Marty a já jsme líčili Joa a Denny okolo nás lítal s foťákem a všechno dokumentoval. Asi po 10minutách bylo dílo hotovo a my museli uznat, že se nám to povedlo, kluky by nepoznala ani vlastní mamka.
2. února 2009 v 14:51 | Janča
What Is Right? 9
Další dílek…znovu a znovu děkuju za komenty..moc si toho vážím... Sbalili jsme náčiní a vydali se do hlavní místnosti, odkud byl slyšet hlasitý smích. Jakmile vejdeme uvidíme Nicka v obležení holek a všichni se něčemu smějí. "No teda, my musíme makat jako šrouby a vy se tady chechtáte, to je děsný!!!" řekne naštvaně Joe. "Ale no tak, my jsme náhodou taky makali jenže vám to trvá děsně dlouho" řekne Káťa "Blá, blá, blá" řekneme s Péťou a Joe se začne smát. Pak jde za Nickem a obejmu ho na uvítanou a Joa představím ostatním holkám. Najednou mi zazvoní mobil, přijmu hovor a na druhé straně se ozve Amy "Tak ségra, kde jsi? Máme jít na tu pouť, doufám, že si na nás nezapomněla" "No to víš, že nezapomněla, už se řítím za 10min jsem doma, zatím pa" "Jj pa". Ukončím hovor a řeknu "Sorry lidičky, ale musim jít, slíbila jsem sourozencům, že s nima půjdu na pouť" "Cože? Pouť? Já ci jít takkýý" začal prosit Joe a přitom na mě prosebně koukal. Nick se hned přidal "Jóóó, poutě jsou nej, já ci jít takýýý" Takhle žvatlali asi 2minuty a holky se k nim postupně přidávali, takže všichni kecali přes sebe a nikomu jsem samozřejmě nerozuměla ani slovo. "Tak už dost!" zakřičím a všichni zmlknou "Dobře můžete jít, ale budete se chovat slušně" řeknu a připadala jsem si jako jejich máma. "Super" vykřikli všichni najednou a Joa mi dal hodně velkou pusu, prej za odměnu. "Tak se sejdem tam asi tak za 40minut" řeknu jim "Néé, sejdem se před vašim barákem, za půl hoďky" řekne Kriky "A proč?" zeptám se "Tam sami netrefíte?" "Nééé, netrefíme, my jsme malinký miminka" řekne Nick "Aha já zapomněla, mno vypadáte na to" řeknu a všichni se začneme smát "A Jenn řekni Dennymu ať jde taky, jestli nepude tak, že ho zabiju!" řekne Terka "Rozkaz!" odpovím a rozešli jsem se s tím, že se jdeme připravit.
30. ledna 2009 v 19:07 | Janča
What Is Right? 8
Další dílek…Děkuju za komety... Pak se Amy zeptala jestli teda spolu chodíme. S Joem jsme se na sebe podívali a oba naráz řekli "NE!" v tom momentu na mě táta hodil takovej pohled, že kdyby mohl tím pohledem zabíjet tak by mi nepomohli ani Charlieho andílci a z tý zahrady by mě nesli nohama napřed. Viděla jsem, že chce něco říct, takže jsem popadla Joa za ruku, kytku od něj jsem dala Monče ať mi jí dá do vody a táhla ho rychle pryč se slovy, ať na mě nečekají. Joe stačil ještě křiknout "Těšilo mě". Táta si samozřejmě nemohl nechat svou poznámku pro sebe a ještě zakřičel "A příště to zkus dveřmi mladíku, mi nekoušem!". Když jsme s Joem došli na ulici, dostali jsme strašnej záchvat smíchu. "Joe omlouvám se tohle jsem nechtěla" řeknu omluvně "Co blázníš jsou suprový, nemáš se za co omlouvat" usmál se, políbil mě a vyrazili jsme na pláž. Cestou jdeme vedle sebe a Joe se mě snažil chytnout za ruku, ale já jsem se mu pokaždé vysmekla. Když to udělal asi po desátý, tak mu říkám "Hele Joe nech toho, tohle vodění se za ručičky patří na rande a tohle rande není, takže si to nech až tam"
"Tak dobře" řekne a uraženě odvrátí hlavu. "No tak Joeííííkuu" řeknu jako malý dítě a snažim se ho chytit za ruku, ale nedá se a vysmekne se mi. Nakonec se mi to podaří a Joe vezme iniciativu do svých rukou. Přitáhne si mě k sobě co nejvíc to jde, dívá se mi do očí, čekám, že mě políbí, ale místo toho řekne "Zavři oči" poslechnu ho, chytne mě za ruku a zeptá se "Věříš mi?" "Věřím ti" zní moje odpověď. Joe mě někam vede, nevím kam, nevím co mě čeká, jediné co vím, je, že ho mám opravdu ráda a chci být s ním. "Otevři oči" uslyším po chvíli Joeův hlas. Otevřu je a tomu co vidím nemůžu uvěřit… V písku jsou svítí svíčky a z nich sestavenej nápis: Jenn miluju tě a… dál už tam nic nebylo. "Co a?" zeptám se Joa "A chtěla bys se mnou chodit?" "Nóó" dělám, že přemýšlím a Joa jsem tím očividně znervóznila "Jasně, že chci ty můj blázínku, moc ráda" řeknu a obejmu ho. Joe mě zvedne do výšky a začne se mnou točit, pak mě postaví a pak už je to samé líbání a objímání. Po chvíli jsem ty svíčky radši uhasili a lehli si na připravenou deku a koukali na hvězdy. Byla to krása, ani jeden jsem nemluvili, bylo to zbytečné prostě jsme si užívali přítomnost toho druhého. Pak jsem, ale přerušila naši chvilku otázkou "Joe?" "Ano, zlato?" "Myslel si to vážně?" "Co myslíš?" nechápal Joe "Ten nápis, co byl v tom písku, to, že mě miluješ" Joe si sednul, já udělala to samé, podíval se mi do očí a řekl "Ano myslel, nikdy v životě jsem se do nikoho tak rychle nezamiloval, nevím co si semnou provedla, ale vždycky, když nejsi se mnou tak cítím, jako by část mě chyběla a čekám na to až tě zase budu moct sevřít v náručí, miluju tě Jenn Potterová" na tohle jsem neměla slov, takže jsem si Joa k sobě přitáhla a políbila. Po chvíli jsem se, ale odtáhla a ukápla mi slza. Joe si toho všiml a zeptal se "Copak je?" "Ale nic, ty si mě dojal to co si řekl bylo strašně krásný, je to úžasný vědět, že máš někoho kdo tě miluje, jenže já…" řekla jsem a sklopila hlavu. Joe mě chytnul za bradu, políbil mě a pak řekl "Dokonči tu větu" "No víš, já" začala jsem "Nemůžu ti říct, že tě miluju, mám tě ráda strašně moc, jsi to nejlepší co mě v životě potkalo, ale pro mě jsou ty dvě slova jako závazek, chci to říct až si tím budu jistá na dvě stě procent, nezlob se, já…" to už nedokončím, protože me Joe začne líbat. Pak se odtrhne, podívá se mi do očí a řekne "Nezlobím se, je to v pohodě, řekneš mi to až na to budeš připravená"
Na pláži jsme strávili asi další tři hodiny, které byli plné líbání a objímání, pak mě Joe doprovodil domů. "Dobrou noc moje krásko, doufám, že se ti bude něco krásného zdát, třeba o mě" "Hmm to by se mi taky líbilo" řekla jsem a rozloučili jsme se. Divili jsem se, že dneska rodinka nešmírovala, už zřejmě spali, i když kdo by nespal v půl jedné ráno . Zalezla jsem do postele a okamžitě usnula a světe div se, opravdu se mi o Joeovi zdálo, jenže už nevím co..
28. ledna 2009 v 17:17 | Janča
What Is Right? 7
Další dílek.., delší, pro starší ségru..
Vzpamatovala jsem se a řekla "NE!" a odešla jsem z kabinetu. Odpoledne, když jsem šla ven s klukama ze skupiny a vyprávím jim co se stalo tak se bojím, že mi něco udělají. To slyším jenom "Proč si řekla ne?" nebo "To by byla super příležitost prorazit". Ale já si vedu svou a mám v rukávu ještě jeden trumf a hned jim ho taky řeknu. "Já na vás nechci bejt kluci hnusná, ale vy nechodíte k nám na školu a nevim jestli vás tam nechají vystupovat. Přece jenom je to školní akce" "To si nech pro někoho jinýho, ta stará rašple bude ráda jestli jí tam vůbec někdo vystoupí" okřikne mě Jason. "Tak fajn vyhráli jste, zítra za ní dojdu a domluvím to" odvětím poraženě. Hned další den se vydám za třídní abych jí řekla, že by jsem teda vystoupili, ale má to háček. Jakmile to třídní vysvětlím začne se smát a řekne, že stačí, když tam budou alespoň tři naši studenti. Hned si s ní domluvím první zkoušku, abychom věděli co budeme hrát, kde atd…vlastně všechny, ty věci, které jsou před každým koncertem třeba. Jakmile to vyřídím musím to říct holkám. Jak si to štráduju to třídy tak potkám Kriky a všechno jí vyklopim. Kouká na mě jako kdybych jí řekla, že umírám. "Hey Krik" zamávám jí rukou před obličejem "Co? Jo promiň, to je skvělá zpráva" říká Kriky "Jo díky, ale něco bych od tebe potřebovala, nedělala bys nám něco jako managera?" zeptám se jí a je mi jasné, že jí tím zaskočím. "To myslíš vážně???" zeptá se mě a z jejího výrazu usoudím, že jsem jí zaskočila víc než jsem měla v plánu. "Jasně, že to myslim vážně, s klukama sem to dohodla, sice se ze začátku cukali, ale já vim jak na ně. "Ale vždyť je neznám" řekne vyděšeně Kriky "Co to plácáš, Jima a Jasona znáš a zbytek kluků poznáš, neboj jsou suprový, fakt, tak co?" "No tak oki, ale co Péťa, Terka a Káťa?" zeptá se Krik "Taky bys je měla nějak zaúkolovat, teda pokud o to budou stát" při jejích slovech mi spadne čelist. Kriky myslí i na druhý??? Né, že by byla nějaká mrcha co chce mít všechno a všechny pro sebe to zas ne, ale v některých ohledech byla sobecká dost až mě to překvapovalo. "O ty se neboj" řeknu "všechno mám vymyšlený" mrknu na ní a jdeme do třídy. Ve třídě holkám všechno řeknem, no teda spíš Kriky, jako vždy. Holky samo taky koukali s otevřenou pusou. Jako první se probudila Káťa "Tak to je supr, konečně bude hrát i před jinejma lidma než v klubu" "Hmmm supr" zabručím. "No, ale chci vás o něco poprosit" řeknu opatrně "Potřebuju abyste mi pomohli s přípravami" "No tak to je jasný" řekne rychle Péťa "A co máš přesně na mysli?" zeptá se Terka "No asi takhle, Kriky by dělala managera, Káťa by nám mohla udělat plakáty, Terka by mi pomohla s oblečením a nalíčením a Péťa, hmm, že by osobní asistentka?" "To berem!!!" vykřiknou všechny najednou. "Tak to je super, děkuju vám, moc" řeknu a v tu chvíli zazvoní.
26. ledna 2009 v 19:09 | Janča
What Is Right? 6
Další dílek..kratší.. Když jsme se od sebe odrhli dívali jsme si do očí a nebyli schopni slova. Pak jsem řekla, že už budu muset fakt jít, takže nastalo asi desetiminutové loučení, znáte to. Když jsem stála ve dveřích tak jsem si vzpomněla na otázku, která mi ležela v hlavě celé odpoledne a zeptala jsem se "Joe , kdo ti vlastně na mě dal číslo?" "No Kriki" usmál se "Aha tak děkuju ahoj" "Ahoj krásko, zavolám ti" řekl Joe a poslal mi vzdušnou pusu a já se jenom usmála.
Když jsem vešla do domu tak všichni byli u televize. "Tak co viděli jste všechno?" zeptám se. Všichni se po sobě jenom nechápavě koukli "Nevíme o čem to mluvíš" řekla Amy, ale já věděla svoje. "Ale no tak je mi jasný, že jste šmírovali, děláte to pořád" "No alespoň to máme z první ruky" řekl Denny a zakřenil se a všichni jsme vyprskli smíchy. "Hele jdu do postele jsem utahaná, mám vás ráda" "My tebe taky" řekli sborově. "A Jenn, chodíte teda spolu?" zeptá se Monča "No zatím ne, uvidíme" odpovím a jdu do pokoje. Zalezu do postele a přemýšlím o dnešku byl to super den říkám si, ale Kriky to nedaruju, takhle rozdávat moje číslo, ta holka skončila i když bych jí možná měla poděkovat.
25. ledna 2009 v 0:28 | Janča
What Is Right? 5
Další dílek trošku delší nějak se mi to nechtělo rozdělovat, děkuju za komentíky…ste skvělý
Po večeři se všichni odebereme do svých pokojů a já čekám, kdy se přižene Denny, aby mi řekl co se stalo. Zatím sem si lehla na postel a koukala na fotky co mám na nástěnce, najednou se rozletí dveře a v nich stojí Nika a Marty a oba řeknou "Tak jsem tady!" "To je dost!" řeknu s úšklebkem a oni si sednou ke mě na postel "Vy tu sice jste, ale hlavní aktér ještě nedorazil" "Končí!" řekne Marty a plácnem si. "To nevadí, že tu nejni, ty nám zatím můžeš konečně říct co se dělo v tý zoo" řekni Nika "No, ale asi budeš v šoku" řeknu Nice "To je fuk, chcem to slyšet" řekne Marty. "Oki" odpovím a pak už žačnu vykládat. Řekla sem jim všechno do posledních detailů. Když sem skončila tak Marty se jenom připitoměle usmíval a Nika na mě koukala s otevřenou pusou. "Cóóó, tys tam potkala JB???" pořád tomu nemohla uvěřit. "No jo no" řekla jsem "hey tak to je skvělý, musíš mě s nima seznámit" řekne nadšeně Nika "No to asi těžko, nemám na ně žádnej kontakt" řeknu smutně. "Có, ani na Joa? Já myslela, že se ti líbí?" "Mě? Tak to teda ani náhodou! Jak si na to přišla?" bránila sem se, ale Nika mě zná až moc dobře. "Ale jo líbí se ti, to je jasný z toho jak si to vyprávěla, Joe udělala tohle a Joe řekl tamto a…… Dál už to, ale nedokončila, protože jsem po ní hodila polštář a strhla se polštářová válka. Po chvíli vešel Denny, no vešel, spíš vtančil a říká teda vlastně to zpíval "Já jí miluju a vím, že ona miluje mě, řekla mi to a víte jakej to je krásnej pocit, když někoho milujete a on vás? Je to prostě úžasný!!!" tím bylo řečeno (zazpíváno) všechno a my jsme se mu začali strašně smát, ale Dennymu to bylo očividně jedno. Pak jsem se zeptala "Takže spolu chodíte?" Jóóóó chodíme" zářil Denny "Tak to blahopřejeme" řekne za nás všechny Nika. "Děkuju" odpoví Denny, ale pak se zarazí a zeptá se "Kde je vlastně Amy?" "Má tancování" odpovím a znovu se strhne polštářová bitka, kterou vyhraje Marty, jako vždy, že.
Konečně se můžu pořádně vyspat, jelikož je sobota a to znamená žádná škola! Jenže z mého snění mě vyruší zvonění mobilu "Bože kdo to otravuje vždyť je sobota, normální lidi v tuhle dobu ještě spí" ulevím si a kouknu na display, neznámé číslo. Přijmu hovor "Jennifer Potterová, prosím" a z druhé strany se ozve "Konečně znám tvoje příjmení" "Ehm, s-u-p-e-r" vykoktám ze sebe, ale pak se vzpamatuju a řeknu "Tak za prvé asi mě moc neznáš, když mi voláš, pro mě tak brzo, za druhé vůbec nemám tušení kdo jsi takže příště by ses mohl představit a za třetí jestli jsi nějakej úchylák tak to okamžitě pokládám a jdu spát!" "Néé počkej" ozve se na druhé straně "úchylák fakt nejsem, omlouvám se, že jsem tě vzbudil to jsem nechtěl i za to, že jsem se nepředstavil tady Joe" "Hmmm Joe" zamyslím se "Jonas" ozve se zas na druhé straně. "No jo!" dojde mi a plácnu se do čela. "Joe promiň za ten výstup, jsem nepříjemná, když mě někdo probudí" řeknu s andělským hláskem. "Ne to je v pohodě, nevěděl jsem to měl jsem zavolat později" "No tak teď už to víš a co si potřeboval?" "Chtěl jsem se zeptat jestli bys nešla na kafe?" "Nóó, oki, kde a kdy?" "Dneska ve dvě před obchoďákem?" zeptá se Joe "Oki budu tam" "Těším se" "Jj já taky, tak zatím pa" "Jj papa" řekne Joe a já si uložím jeho číslo do mobilu a zase usnu
16. ledna 2009 v 20:41 | Janča
What Is Right? 4
Najednou jsem uslyšeli někoho volat "Frankie, Frankie, Frankie" znělo to dost naléhavě. "Frankie, vypadá to, že tě někdo hledá" řekl Denny. Měl pravdu zpoza rohu vyběhli dva kluci, byli docela daleko takže jsem moc nepostřehla jak vypadali. Jakmile je Frankie zahlédl prohlásil jen "A sakra, průšvih" a běžel za těma klukama. Jakmile se střetli ti dva do něj začali něco hustit, napadlo mě, že jim asi utekl. Když ti kluci dokončili výklad Frankie svěsil omluvně hlavu a ukazoval směrem k nám, kluci jenom přikývli a šli směrem kam Frankie ukazoval tj. k nám. Čím víc se přibližovali tím víc Kriky couvala dozadu a můj strach o ni se zvětšoval, když byli asi 10m od nás a Kriki se podařilo narazit zády do skla od lachtanů, tak zalapala po dechu strhla mě k sobě a řekla "To jsou Jonas Brothers!" "Co? Kdo? Kde?" vůbec jsem nechápala situaci. "No ti kluci jak jsem se o nich bavili dopoledne" odpověděla Kriki "Ehm?" pořád jsem nechápala "Ta skupina co ti dala ségra do i-podu, aby sis jí poslechla, kapiš?" "No jasný!" rozsvítilo se mi "Ale jak to, že se znají s Frankiem?" ptám se Kriki "Je to jejich nejmladší brácha, nechápu, že jsme ho nepoznala" nechápe Kriki a praští se do čela. Chci se jí ještě na něco zeptat, ale to už k nám dorazí kluci, konečně si je můžu prohlédnout z blízka Musím říct, že mě na první pohled zaujmou oba, jeden má hnědé krásně kudrnaté vlasy až jsem měla chuť se jich dotknout a ten druhý je měl narovnané (njn žehlička) a černé a oba dva měli tak krásné oči, že se mi málem podlomila kolena. Pak jsem se začali představovat, dozvěděli jsme se, že kudrnáč se jmenuje Nick a žehlička (pozn. pardon) je Joe.
14. ledna 2009 v 20:07 | Janča
What Is Right? 3
Další dílek…děkuju za komentíky…ste zlata
Z rozhlasu se ozve ředitelův hlas a oznámí nám, že nám poslední 4 hodiny odpadají! Všichni jsme samozřejmě začali jásat a vyřítili se ze školy jak nejrychleji to šlo. Před školou jsme s holkama probírali co by jsme podnikly, přece jenom bylo půl dvanáctý a dom se nám moc nechtělo. Nakonec jsme se domluvily, že půjdem do zoo, nešly jsme teda všechny, jelikož Káťa musela ke koním a Péťa měla rande. Takže jsme zbyli já, Terka a Kriky. Terku hned napadlo jestli by s náma nechtěl jít i Denny, protože jsme věděla, že se jí už dlouho líbí a ona jemu, tak jsem si zahrála tak trochu na dohazovačku. Zavolala sem mu, vyložila mu náš plán a on nadšeně souhlasil. Za chvilku se za námi přihnal s zářivým úsměvem na rtech. "Nazdárek slečny" pozdravil nás a objal, jak je jeho zvykem. S Kriky jsme si všimly Terčinýho výrazu, když jí objímal rovná se sem úplně mimo a dostaly jsme děsnej záchvat smíchu, díky čemuž na nás Denny i Terka koukali jak na šílence. Vydali jsme se tedy směrem k autobusu, když mě napadlo "Denny, co, ale uděláš s motorkou, nemůžeš jí tady nechat!" "Neboj se, o tu je postaráno, Petr mi jí odveze dom" "Co??? Petr?!? Zbláznil ses???" vyjela sem na něj. "Ten nagelovanej debílek co nosí jedině růžovou a říká si velkej borec? No tak to budeš rád jestli tu motorku přiveze celou, řídí jako magor!" "Klídek ségra, říkej si Húúúússááá" "Moc vtipný!" "Mě to vtipný přijde" vloží se do toho Kriky a s Terkou se můžou potrhat smíchy. "Hele ségra neboj, dal mi čestný slovo, že pojede opatrně" klidní mě Denny. "Jo??? A ztvrdily jste to krví nebo jste si na to plivly do dlaní?" zeptám se ironicky a holky dostanou další záchvat smíchu. Chtěla jsem pokračovat, ale vyrušilo mě zvonění mobilu zvednu to a druhé straně se ozve Monča "Ahoj Jenn mohla bys prosím tě vyzvednou Amy ze školy?
11. ledna 2009 v 17:39 | Janča
What Is Right? 1.
Ahojky, moc děkuju za komentáře..tady je další dílek, ať se líbí…
...V nich stojí ségra. "Ses zbláznila ne?" vyjedu na ní. "Za prvý říkala jsem abyste klepali, za druhý málem jsem si vypíchla oko" už jsem chtěla svůj proslov skončit, ale pak můj zrak spočinul na Nikitiných rukou, ve kterých držela mýho i-poda "a za třetí kolikrát ti mám říkat, aby ses mě zeptala, když si ten i-pod chceš půjčit, hledala jsem ho po celym pokoji jako blbec". "Promiň, ale byla jsi pryč a já ti tam musela něco nahrát" mrkla na mě Nika a hodila na mě ten její nevinej pohled. "OK, tak ukaž, to zas budou nějaký pecky co?" "Náhodou myslim, že by se ti to mohlo líbit" řekne Nika "Tos říkala i minule a vyklubali se z toho O-Zoni, málem jsem z toho jejich skřehotání ohluchla" "Tohle je něco jiného, přísahám!" "Tak co to teda je?" zeptám se "No je to pop/rocková skupina jmenuju se Jonas Brothers, jsou to tři bráchové - Kevin, Joe a Nick, jsou strašně sladký, talentovaní, no prostě úžasný!" a takhle pokračovala dál a dál. Koukala sem na ní s otevřenou pusou, s jakou rychlostí na mě vychrlila všechny informace, který sem nestačila ani pobrat. "Zadrž!" křiknu na ní po 5 minutovým básnení o těch klucích, "já si je teda poslechnu, když říkáš, že jsou tak úžasný oki?!" "Hurá!" vykřikne a obejme mě "hlavně se zaposlouchej do Nickova hlasu, je prostě nejlepší!" zazubí se Nika "Hmmm asi ho poznám ne?!". Ale to už Nika hledá v i-podu nějakou písničku, kterou mi pak dala poslechnout, myslím, že se jmenovala S.O.S. "Slyšíš, ty slova, to zpívá Nick" řekne Nika nadšeně. "OK, ale teď už vystřel, musim se docivilizovat" a tak trochu vyhodim Niku ze dveří. Vezmu si sluchátka a začnu se znovu malovat. Po dokončení se mrknu na hodiny a zjistím, že mám zpoždění. Sakra zase přijdu pozdě. Sbalim i-pod do batohu a letim ze schodů a přitom křičím na Dennyho, že přijdem pozdě. Ten, ale k mému překvapení na mě čeká pod schody se slovy "V klidu ségra, dorazíme včas" a při tom na mě mrkne a ukáže mi klíčky od motorky. "Cože? Takže tys tátu přemluvil?" vykřiknu celá šťastná a letim ho obejmout. V tom se v chodbě objeví táta a říká "jo přemluvil, ale jenom pod podmínkou, že budete jezdit opatrně, a to oba!" a koukne se na mě "čestný pionýrský" řeknu a obejmu tátu a dám mu pusu. "Už bysme, ale fakt měli jet" řekne Denny. A jak řekl tak se taky stalo. Jízda byla úžasná. Motorky mám ráda, ale rychlý auta mám radši, brácha ten má radši motorky, no jo přece jenom jsme potomci bývalého automobilového závodníka, takže tuhle lásku jsme zdědili po něm.
10. ledna 2009 v 17:37 | Janča
What Is Right? 1.
lAhojky lidičky, takže tady je moje první ffka tak doufám, že se bude líbit.
Tenhle dílek je takovej seznamovací..
Je právě 20:01 a diváci v sále utichli, když se na podiu rozsvítila světla a diváci znovu začali šílet! Na scénu přišla kapela a začala hrát první akordy, všem tak známé písně a za oponou se objevila ženská postava a začala zpívat….
Byla jsem to já. Ta zpěvačka jsem byla já, zpívala jsem před snad 30 tisíci lidmi, kteří zpívali se mnou, byl to neuvěřitelný pocit. Když jsme dozpívali poslední písničku na tracklistu a chtěli sme se loučit, tak fanoušci začali křičet: "Přídavek, přídavek, přídavek". Tak dobře, řekli jsme si s klukama a připravovali se na další song, jenže v tom mi v hlavě začala znít písnička Supermassive Black Hole od Muse, kterou zbožňuju, ale zároveň nenávidím, jelikož jí mám jako tón budíku. Vypnula jsem budík a bouchla pěstí do polštáře. Byl to ZASE jenom sen, Ach jooo. Najednou se rozletí dveře od pokoje a v nich stojí můj bráška Marty a zakřičí: "Vstávej ospalče, škola volá!" rozeběhne se, skočí na mě a začneme se "prát". Když jsme v nejlepším tak na nás zavolá Monča ať jdeme na snídani. Přestaneme s Martym dělat kraviny a letíme na snídani.